Začít se může u zdánlivě banální věci, jako je jméno. „Jména, zvláště ta arabská, jsou často spojena s určitým regionem. Jestli se představíte jako Ahmad Muhammad a budete tvrdit, že jste Syřan, náš software vás vyhodnotí jako nedůvěryhodného, protože v Sýrii se používají i prostřední jména po otci,“ uvádí jeden z příkladů unikátní technologie Šmuel Bar, šéf IntuView. Představil ji minulý týden v Česku na okraj bezpečnostní konference Home Affairs.
Software pracuje především s arabským prostředím a je schopný vystopovat různá militantní prostředí. A také úspěšně oddělit skutečné válečné uprchlíky od těch, kteří se za pomoci smyšlení identity do Evropy vydávají z ekonomických důvodů.
„Za pomoci počítačové umělé intuice lze smyšlenou identitu odhalit,“ říká Bar. IntuView s úspěchem odzkoušeli Němci, firma se ale netají tím, že míří i na české klienty. Jedna z deseti jazykových verzí proto existuje i v češtině – byť zatím v testovací verzi.
Zjištění softwaru: 70 procent jmen nesedí
Praxe vymyšlených údajů, které migranti úřadům poskytují, není běžná jen v zemích západní Evropy, ale i v Česku. Ministerstvo vnitra nezveřejňuje počty smyšlených identit žadatelů. Problémy s nepravdivými údaji v azylovém řízení výslovně zmiňuje i loňská zpráva české rozvědky. IntuView se zaměřuje na lingvistickou analýzu dat vytěžených ze sociálních sítí. Cílí především na arabštinu, pracuje ale s desítkou dalších jazyků, mezi nimiž v testovací verzi nechybí ani čeština.
Šmuel Bar, šéf IntuView, má za sebou zajímavou minulost. Vystudovaný historik pracoval v diplomatických službách a také jako analytik vojenské rozvědky. Špionážní know-how pak spojil se svým koníčkem, kterým je lingvistika. A stvořil softwarové rozhraní, jež je napojeno na analýzu sociálních sítí, která využívá umělou intuici. „Nezajímáme se o data jako taková, ale o významy a souvislosti, které jsou v pozadí,“ říká Bar. IntuView prošlo ostrým testem v sousedním Německu, kde Izraelci zkoumali jména poskytnutá Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky (BAMF). „Zjistili jsme, že 70 procent jmen nesedí a v něčem vykazuje nesrovnalosti,“ zdůrazňuje šéf IntuView.
Registrovaní migranti, kteří do EU připluli přes Středozemní moře.
A dodává i zkušenost někdejšího člena vojenské rozvědky. „Pokud nejste trénovaný agent, pak si falešnou identitu zvolíte tak, aby byla blízká realitě, jen trochu posunutá. Prohodíte datum narození, použijete jméno někoho z rodiny,“ upozorňuje Bar. Izraelský software pro čtení mezi řádky kromě jmen pracuje také s klíčovými slovy, analyzuje jejich výskyt a názory, s nimiž uživatelé sociálních sítí jednotlivá slova nebo osoby spojují. Vzniká tak jakási mentální mapa pro konkrétní skupinu lidí.
„Můžete samozřejmě použít také automatický překladač nebo internetový vyhledávač, to ale nejsou nástroje pro 21. století. Ani ten sebelepší překladač vám neumí říct, s jakými emocemi se třeba v diskusích na internetu pracuje. Náš nástroj to umí,“ dodává Bar, jehož firma své know-how úspěšně prodává po světě. Mezi klienty IntuView jsou přitom i země, které oficiálně obchod s Izraelem bojkotují – například Saúdská Arábie.
Z evropských zemí IntuView používá třeba Nizozemsko, mezi klienty je i velká evropská banka. V Česku IntuView spolupracuje s firmou Oracle. Ministerstvo vnitra, které má azylovou a migrační problematiku na starosti, při posuzování žádostí o azyl žádný specializovaný software nepoužívá. Signalizuje nicméně zájem.„Rádi se s izraelskou technologií seznámíme a posoudíme, nakolik by byla vhodná pro české prostředí,“ řekl LN ministr vnitra Jan Hamáček.
Migrace do Česka? Především z Ukrajiny
Faktem je, že spíš než arabština by se v Česku uplatnil jiný jazykový set, s nímž IntuView zatím pracovat neumí – ukrajinština. Do konce letošního října ministerstvo vnitra registrovalo 1358 žádostí o azyl. Plná čtvrtina z nich pochází od ukrajinských žadatelů. Na druhém místě jsou s velkým odstupem Gruzínci (139), následovaní Kubánci (115). Žadatelů o azyl, jejichž rodnou řečí je arabština, je necelá stovka.
