Sobota 21. května 2022, svátek má Monika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Ani třetí pokus opozice nevyšel. Vládu podrželi komunisté, při hlasování o nedůvěře odešli ze sálu

Andrej Babiš foto:  Petr Topič, MAFRA

Aktualizujeme
Praha - Menšinová vláda ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO) ve Sněmovně odolala i třetímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Pomohl jí postoj komunistů, kteří už ráno opustili jednací sál, následné celodenní debaty ani večerního hlasování se nezúčastnili. Zbytek opozičních stran tak neměl ve dvousetčlenné Sněmovně 101 hlasů potřebných pro svržení vlády.
  11:13aktualizováno  23:41

Babišova vláda bude pokračovat dál, komunisté odešli ze sálu. Jsme úspěšní, poznamenal premiér

Prezident Miloš Zeman v minulosti dal najevo, že vzhledem k blížícím se volbám by nechal Babišův kabinet v demisi vést zemi dál i po případném vyslovení nedůvěry. Babišův vládní tým ustál také předchozí dvě hlasování o nedůvěře, a to v listopadu 2018 a červnu 2019.

Debatu před hlasováním, která trvala zhruba 12 hodin, provázela polemika mezi poslanci opozice a poslanci ANO, kteří kabinet hájili a zpochybňovali vyvolání hlasování čtyři měsíce před sněmovními volbami. Ve večerních hodinách se debata stočila až k osobním výpadům a padala i silná slova. Například nezařazený poslanec Volný mimo jiné obvinil Piráty, že chtějí vraždit lidi při první příležitosti. Předseda lidovců Marian Jurečka poté navrhoval, aby se Volného vystoupením zabýval sněmovní mandátový a imunitní výbor. 

Hlasování o nedůvěře vlády.
Hlasování o nedůvěře vlády.

Poslankyně Starostů Věra Kovářová Volného označila za „lidský hnůj“.Pro vyslovení nedůvěry Babišově vládě hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 poslanců nebylo přítomno v jednacím sále. Kromě komunistů nehlasovali ani někteří poslanci koaličních ANO a ČSSD, opoziční pirátka Lenka Kozlová, která se z jednání omluvila ze zdravotních důvodů, a nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko.

Schůzi vyvolaly koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Lídři opozice tvrdí, že kabinet nezvládl boj s epidemií koronaviru a nebyl schopen zajistit silnou mezinárodní solidaritu v diplomatické roztržce s Ruskem. Poukazují i na Babišův střet zájmů kvůli holdingu Agrofert nebo jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo. Při rozložení sil ve Sněmovně byl klíčový postoj komunistů, kteří vládu opuštěním sálu podrželi. Takový postup už ve středu doporučilo poslancům i širší vedení strany. Předseda KSČM Vojtěch Filip to zdůvodnil tím, že důvěru jeho strany nemá ani nynější kabinet, ale ani jeho alternativy vedené Piráty či ODS.

Dolejš k odchodu komunistů ze sálu: Nechtěli jsme udělat chybu, šlo o volbu menšího zla

Menšinový kabinet se dosud opíral o komunistické poslance, kteří vládu tolerovali a podpořili při klíčových hlasováních. V polovině dubna ale KSČM vypověděla dohodu s ANO o toleranci vlády. Ve čtvrtek se komunisté rozhodli pro jednotný odchod ze sálu, čímž fakticky menšinový kabinet opět podpořili.

Hlasování nedlouho před říjnovými volbami označil Babiš za zbytečné a za další pokus, aby odešel z politiky. Svou vládu označil za úspěšnou a odmítl podezření ze střetu zájmů. Poslancům řekl, že epidemii koronaviru se podařilo zvládnout navzdory opozici, která opatření vlády podle něj zpochybňovala a sabotovala s vidinou Babišovy porážky. „Vystupujete jako spasitelé, ale ve skutečnosti nejste nic jiného než sabotéři,“ řekl Babiš na adresu opozice. Jednání o nedůvěře vládě bylo podle vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka kvůli absenci KSČM jen předvolebním řečnickým cvičením a promarněným časem. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označila vyslovení nedůvěry vládě za mimořádně nezodpovědný krok. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se nedůvěra vládě měla vyvolávat v případě, kdy existuje alternativa, která ji nahradí.

Šéf ODS Petr Fiala za iniciátory schůze prohlásil, že důvodů pro vyslovení nedůvěry je mnoho a každý den přibývají další. Hlasování je podle něj testem toho, zda vláda stále zastupuje většinu voličů z voleb před čtyřmi lety a zda má legitimní právo vést zemi.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že menšinová vláda očividně pozbyla důvěru veřejnosti a Sněmovna na to musí jasně a srozumitelně reagovat. „Vyslovení nedůvěry vládě je naše ústavní povinnost,“ zdůraznil Bartoš. Babiš podle něho po sobě zanechá rozvrácenou zemi „po privátním experimentu, na němž vydělával miliardy ročně“. „Premiér Babiš a orloj jeho střídajících se ministrů připravili zemi o budoucnost,“ prohlásil šéf Pirátů.

Předseda SPD Tomio Okamura (SPD) obvinil vládu z lokajského postoje vůči Bruselu a administrativě amerického prezidenta Joea Bidena a zkritizoval postup kabinetu při koronavirové krizi. Zopakoval, že poslanci SPD budou hlasovat pro pád vlády.Vláda byla podle předsedy STAN Víta Rakušana od počátku pandemie řízena jedním velkým chaosem a rezignovala na účinnou pomoc lidem. „Vláda se odpoutala od reality, vláda se stala zajatcem vlastního PR. Česká republika není usměvavý facebook Andreje Babiše, Česká republika je zemí, která je v morálním ekonomickém rozvratu,“ míní Rakušan.

Přehled dosavadních pokusů opozice o vyslovení nedůvěry vládě

- Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (ČSSD)

26. září 2003 - Sněmovna neschválila návrh opoziční ODS a krátce před hlasováním o reformních zákonech nevyslovila nedůvěru vládě. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel.

- Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Stanislava Grosse (ČSSD)

1. dubna 2005 - Vláda, kterou zmítala krize kolem nejasného financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky, přežila hlasování o nedůvěře, které iniciovala ODS. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 78 poslanců, a to zástupci ODS, KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU). Pro návrh vyslovit vládě nedůvěru nezvedl ruku nikdo z ČSSD, US-DEU a KSČM.

- Vláda ODS, KDU-ČSL a SZ Mirka Topolánka (ODS)

20. června 2007 - Vláda odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. ČSSD hlasování iniciovala poté, co se jí nepodařilo prosadit konání sněmovní schůze, na níž se mělo jednat o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, obviněného z korupce. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 sociálních demokratů a komunistů. Proti byli koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, tedy 101 poslanců. Na hlasování chyběli dva poslanci.

5. prosince 2007 - Vláda odolala druhému opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD, která hlasování vyvolala kvůli nespokojenosti s prací vlády, nezískala spolu s KSČM potřebných 101 hlasů - pro sesazení kabinetu hlasovalo 97 ze 198 přítomných. Proti hlasovali všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák a Pohanka. Hlasování se nezúčastnili dva poslanci.

30. dubna 2008 - Ani třetí pokus ČSSD o vyslovení nedůvěry Topolánkovu kabinetu neuspěl. Pro nedůvěru bylo 98 poslanců - všichni poslanci ČSSD a komunisté a nezařazený poslanec, bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý. Za vládu se postavili všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák s Pohankou. Účastnilo se 199 poslanců.

22. října 2008 - Vláda ustála i čtvrtý pokus o sesazení, přestože ji tentokrát část vládních poslanců přímo nepodpořila. Pro nedůvěru se vyslovilo podle očekávání pouze 96 sociálních demokratů a komunistů. Rebelové z ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec se hlasování zdrželi, Olga Zubová a Věra Jakubková ze Strany zelených se hlasování nezúčastnily, chyběli i bývalý sociální demokraté Pohanka a Snítilý. Jejich kolegové Melčák s Petrem Wolfem hlasovali spolu s 95 koaličními poslanci proti návrhu.

24. března 2009 - Opozici se podařilo poprvé v historii samostatné ČR sesadit vládu. Sněmovna Topolánkově vládě vyjádřila nedůvěru poté, co se k opozici připojili i čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nimž získala potřebných 101 ze 197 hlasů. Proti kabinetu hlasovali Schwippel a Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Zubová a Jakubková.

- Vláda ODS, TOP 09 a VV (později LIDEM) Petra Nečase (ODS)

21. prosince 2010 - O hlasování požádali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí. Přítomno bylo 193 poslanců, proti vládě hlasovalo 80 poslanců, pro 113.

26. dubna 2011 - Hlasování iniciovala ČSSD, které vadily aféry spojené s některými členy vlády a vládní krize. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 84, pro vládu 114.

20. března 2012 - Opozice se vládu pokusila svrhnout kvůli jejím reformám a úsporným opatřením. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 85 poslanců, pro vládu 113.

18. července 2012 - Opozice vyvolala hlasování kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA ze strany některých členů vlády; kritizovala ale také rozpočtovou politiku kabinetu. Přítomno bylo 178 poslanců, proti vládě hlasovalo 89 poslanců, pro vládu 89, nikdo se nezdržel.

17. ledna 2013 - Vláda podle očekávání odolala ve Sněmovně i pátému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. ČSSD vyvolala mimořádnou schůzi kvůli amnestii prezidenta Václava Klause, kterou Nečas podepsal a která budila kontroverze. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 92 poslanců, nutných by bylo nejméně 101 hlasů. Vládu podpořilo 97 poslanců.

- Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky (ČSSD)

26. května 2015 - Vláda podle očekávání přečkala pokus části opozice o vyslovení nedůvěry. Poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu se kabinet pokusili svrhnout hlavně kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv, upozorňovali na údajný střet zájmů tehdejšího ministra financí a majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše (ANO). Proti kabinetu hlasovalo 47 poslanců, 105 kabinet podpořilo a 32 se zdrželo.

- Vláda ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO)

23. listopadu 2018 - Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD ustála pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Šest opozičních stran chtělo kabinet svrhnout kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym. Po sedmihodinové debatě vládu podle očekávání podpořili komunisté. Koaliční sociální demokraté před hlasováním opustili sál. Pro vyslovení nedůvěry bylo všech 92 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN.

27. června 2019 - Hlasování o nedůvěře vládě vyvolala kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Babiše pětice opozičních stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN). Opozice neuspěla, pro její návrh hlasovalo 85 poslanců, stejný počet podpořil vládu, 12 komunistických poslanců se hlasování zdrželo, 18 poslanců nehlasovalo.

3. června 2021 - Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala ve Sněmovně dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Babiše podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna tolerovali a dnes při hlasování opustili jednací sál. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 poslanců nebylo přítomno v jednacím sále.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat