Naopak násilné kriminality v porovnání s rokem 2022 ubylo. Navzdory tomu kriminalisté řešili například více vražd, případů týrání osoby žijící ve společném obydlí anebo třeba znásilnění. Celkový počet trestných činů dosáhl v loňském roce 41 070, tedy o několik stovek více než rok předtím.
„V tu chvíli na mě vytáhla nůž a začala bodat. Byl jsem v polosedě, první rány šly na hlavu, pak na končetiny,“ popsala nedávno před senátem Městského soudu v Praze oběť pokusu vraždy útok nožem. Z něj se zodpovídá devatenáctiletá studentka Lucie G. Soud ji za zmíněný delikt může poslat na 10 až 18 let za mříže. Jde o charakteristický případ, i loni většina vražd měla tzv. vztahovou motivaci a obětí se stávali nejbližší členové společné domácnosti. Typická je v tomto případě též zbraň – kuchyňský nůž. Ten spolu s pěstmi nebo třeba s nástroji z vybavení domácí dílny náleží k nejfrekventovanějším nástrojům při tomto typu agrese. Výjimečným se loňský rok stal tragickou střelbou v budově filozofické fakulty. I proto počet vražd oproti roku 2022 stoupl o tři kauzy na 27.
Násilí je méně
Trochu paradoxně k tomu policejní statistici shrnují, že v metropoli loni ubylo nejtěžší zločinnosti. „Největší pokles násilné kriminality byl zaznamenán v Praze, a to o 216 případů, tedy o 12,1 procenta,“ uvedl Jakub Vinčálek, mluvčí Policejního prezidia. Opětovně ale některých násilných deliktů přibylo. Jedná se například o týrání osoby žijící ve společném obydlí.
„To souvisí s narušenými vztahy v rodinném prostředí. Akcelerátorem mohou být též sociální problémy, ztráta zaměstnání, frustrace, alkohol. Intenzita násilných incidentů se zpravidla stupňuje, bývá skrytá před zraky veřejnosti i úřadů. U oběti vede ke ztrátě schopnosti násilí zastavit včas a situaci efektivně řešit,“ upozornil k tomu psycholog Joža Spurný z Policejní akademie ČR.
Nezanedbatelný je například počet kauz úmyslného ublížení na zdraví, kterých databáze eviduje za rok 2023 přes pět set. Objasněnost se přitom pohybuje okolo poloviny. Jde o delikt, jehož se nezřídka dopouštějí opakovaně trestané osoby. „Ztráta sociálních vazeb, neschopnost dostát finančním nárokům, nezájem o práci, zneužívání alkoholu a drog,“ i to podle Spurného náleží k příčinám recidivy.
| Rok | Počet případů | Z toho objasněno | Recidivisté | Cizinci |
|---|---|---|---|---|
| Úmyslná ublížení na zdraví | ||||
| 2022 | 517 | 50,5 % | 62 | 96 |
| 2023 | 509 | 50,3 % | 79 | 80 |
| Loupeže | ||||
| 2022 | 250 | 70,4 % | 76 | 47 |
| 2023 | 188 | 64,4 % | 43 | 36 |
| Vloupání do aut | ||||
| 2022 | 2 909 | 5,0 % | 104 | 27 |
| 2023 | 3 666 | 6,0 % | 188 | 28 |
| Kapesní krádeže | ||||
| 2022 | 3 255 | 5,9 % | 126 | 50 |
| 2023 | 3 614 | 5,8 % | 125 | 69 |
| Zdroj: PČR | ||||
Podobně je tomu u loupeží, jejichž počet se v uplynulém roce blížil dvěma stovkám. Oproti minulým letům takřka vymizela přepadení bank, úředně zvané útoky na finanční instituce. Dostat se k penězům touto zkratkou zkusili jen dva adepti, neúspěšně.
Kriminalisté zaznamenali i přes dvě stě kauz vydírání. Tento delikt má však podle vyšetřovatelů oproti loupežím perspektivu. „Nárůst souvisí především se zvýšenou trestnou činností páchanou v kyberprostoru. V posledním období je nejčastějším způsobem vydírání situace, kdy pachatel pod různou legendou vyláká intimní fotografie či video a poté nutí konat jeho finanční či jiné požadavky,“ uvedl Jakub Vinčálek.
Přičinlivé ruce zlodějů
„Nůž a posléze několik dalších předmětů použil muž při vloupání do benzinové čerpací stanice v Černokostelecké ulici,“ popsala jedno z aktuálních vloupání mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. V tomto případě byl neúspěšný, na místě ho zatkli policisté z revíru Zahradní Město. Jde o jeden z typických zločinů metropole. Oproti roku 2022 loni v Praze přibylo 893 kauz majetkové kriminality na celkových 28 728. Bez ohledu na roční období se centrem Prahy opět valí davy turistů. To láká kapesní zloděje nikoliv pouze tuzemské, ale též „krajánky“, například tradičně z Balkánu.
„Kapes“ meziročně přibývá, loni jich policejní databáze registrují více než 3 600. „Všechny obžalované se společně sešly v Praze, kde se po vzájemné domluvě stýkaly na hlavním nádraží. Zde se podle toho, jaká se jim naskytla příležitost, snažily krást,“ uzavřela soudkyně Lenka Konopová z Vrchního soudu v Praze kauzu typické, tentokrát pětičlenné, kapsářské skupiny z Chorvatska a Bosny. Soud je podělil tresty od dvou do čtyř let.
„Jedním z klíčových pilířů policejních činností je i prevence kriminality a předcházení jakékoliv formě protiprávního jednání,“ shrnují policisté. Letos se chtějí zaměřit mimo jiné na majetkovou kriminalitu, nelegální migraci a trestnou činnost v internetovém prostoru.
