I když Česká republika nepatří ke křesťanským zemím, jako je třeba Polsko, kde jsou potraty a diskuse na toto téma téměř tabu, máme zde mnoho odpůrců potratové pilulky. Ti argumentují nejčastěji tím, že samovolný potrat, ke kterému při užití RU-486 dojde, zanechává v ženě hluboké psychické rány.
Oproti chirurgickému zákroku, při kterém je v narkóze, totiž musí po použití pilulky "čekat na smrt svého dítěte". Poukazují také na to, že má její požití i závažné nežádoucí účinky. Například nevolnost, zvracení, horečky i silné krvácení. Například nevolnost, zvracení, horečky i silné krvácení.
Online rozhovor |
S tím zastánci pilulky i lékaři souhlasí. Namítají ale, že nežádoucí účinky mají všechny léky a že použití tohoto by bylo pod přísným dohledem lékaře. Podle gynekologa pražské porodnice U Apolináře Davida Cibuli, musí žena zhruba v patnácti procentech případů po požití pilulky k úplnému vyčištění dělohy v narkóze. "Ale není to stejné jako chirurgický potrat, protože už nemusíme násilně otevírat čípek, ten je již po samovolném potratu otevřený," uvedl již v minulosti pro LN.
A odpůrci pilulky argumentují i dalšími důvody, proč ji nelegalizovat: tvrdí, že se s ní bude obchodovat na černém trhu a zvýší se počet potratů. Podle zkušeností ze zahraničí však ani jedna varianta prý nehrozí. Lékaři poukazují na to, že už dnes si ženy mohou pro pilulku zajet například do Německa. Podle jejich slov statistiky uvádějí, že se v žádné zemi po jejím zavedení nezvedl počet potratů.
Naopak ale lékaři argumentují tím, že dnes české ženy prostě nemají na vybranou a musí jít na chirurgický zákrok, za každou cenu. "Možná by pilulku tolik žen ani nevyužilo, nicméně by měly na vybranou a mohly se svobodně rozhodnout. Taková možnost jim tady dnes výrazně chybí," myslí si gynekolog Vít Unzeitig.
Kde a kdy se začala pilulka používat:
1991 Velká Británie 1992 Švédsko 1999 Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Řecko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko 2000 Norsko 2001 Srbsko, Černá Hora, Slovinsko 2002 Litva 2003 Estonsko 2005 Albánie, Maďarsko |
Legalizace nebyla snadná nikde
Pilulka RU-486 má ale své odpůrce úplně v celém světě. Nikde nebyla její cesta k zaregistrování jednoduchá, ba naopak. První zemí, kde se začala používat, byla v roce 1988 Francie. V devadesátých letech se pak připojila Velká Británie, Švédsko, Rakousko, Belgie, nebo třeba Řecko a Španělsko - tedy i silně náboženské země. Všude, kde se ale o jejím zavedení uvažovalo, následovaly demonstrace a velký odpor.
Spory o její užívání vedli i samotní vrcholní politici. Například ve Spojených státech ji nejprve v roce 1989 prezident George Bush starší zakázal, jeho nástupce Bill Clinton ji ale ihned po zvolení do úřadu její dovoz povolil.
V Austrálii pak byl její osud ještě komplikovanější. V roce 1996 bylo používání potratové pilulky nejprve zakázáno. O deset let později ale tento zákaz australský parlament zrušil, když ministra zdravotnictví zbavil kontroly nad jejich dostupností. Ministr Tony Abbott byl totiž katolík, který interrupce zásadně odmítal. Poslanci rozhodli, že o předepisování pilulky bude rozhodovat hlavní australský ústav pro léčiva, a nikoliv ministr vlády.
