Z funkcionalistické budovy se před devíti lety odstěhovala plodinová burza a od té doby je prázdná. „Hledáme nájemce. Jde o unikátní prostor, který by si zasloužil důstojné využití,“ tvrdí generální ředitel výstaviště Jiří Škrla. Hledání se však zoufale vleče - divadlo totiž leží mimo hlavní cesty brněnské kultury, do zprovoznění je potřeba vložit značné prostředky a navíc je nezbytné vyřešit přístup zvenčí, aby návštěvníci nebloudili po veletržním areálu.
V přízemí někdejšího stánku Múz je stále nádherná dřevěná pokladna, milovník funkcionalistických staveb najde pozoruhodné detaily, jako kryty na okénka ve dveřích do sálu. „Ta budova byla původně postavena jako kino, ale již za tři měsíce byla upravena také pro divadlo. To se tady hrálo od roku 1928 do roku 1935 a po válce v letech 1951 až 1959,“ říká Jaromír Stříbrný, který má na výstavišti na starosti architekturu.
Později už budova sloužila pouze příležitostně pro společenské akce a v letech 1993 až 1997 se právě v něm na plodinové burze určovaly ceny zemědělských komodit pro celou republiku. „Nyní tu temperujeme a zajišťujeme běžnou údržbu,“ dodává Stříbrný. Odhady ceny oprav počítají s řádově desítkami milionů korun. Za ně by měla být obnovena i původní terasa a otevřené točité schodiště natočené k promenádě mezi hlavní branou a pavilonem G.
Sál, jehož kapacita je osm set míst, je prázdný. Sedadla jsou jen na galerii, spodní část připomíná taneční parket. „Bylo by krásné sál oživit, ale bez podpory to nejde,“ míní herec Petr Gazdík, který s vedením výstaviště o divadle před lety jednal. „Základním předpokladem je získat peníze na opravu budovy a najít náplň tak, aby byla zajímavá a současně se nepřekrývala s jinými brněnskými projekty,“ dodává herec, který kromě působení v Městském divadle Brno provozuje G-studio na Kounicově ulici.
Žádný z městských dokumentů s využitím divadla na výstavišti nepočítá a ani rozpočet nemá podle politiků dostatečné rezervy. Vedoucí magistrátního odboru kultury Martin Reissner připomíná, že proti divadlu hraje mimo jiné jeho poloha. Další odborníci shodně s Gazdíkem soudí, že by bylo třeba najít nový formát, který by šlo spojit s veletrhy a jejich návštěvníky.
„Funkci plochy pro hostující soubory, kterou kdysi plnilo divadlo na výstavišti, nyní plní Reduta,“ míní představitel jednoho z divadel, který však nechce být jmenován.
Vedení výstaviště tvrdí, že ideální je zkombinovat využití divadla například s pořádáním kongresů.
Osud jednoho divadla
Divadlo na výstavišti vzniklo podle návrhu architekta Emila Králíka roku 1928 a je památkově chráněno jako jedna z nejčistších výstavních architektur. Ve společném sále pro kino a divadlo za první republiky během akcí v areálu pravidelně promítali také tzv. Výstavní Elektra-Journal s aktualitami z výstav.
