KATOLICKÝ DISIDENT■ František Mikloško (72) vystudoval matematiku v Bratislavě a až do roku 1983 působil ve Slovenské akademii věd. ■ Před Listopadem byl disidentem (živil se jako dělník) a patřil k tzv. tajné církvi a k spoluorganizátorům Svíčkové demonstrace za náboženskou a občanskou svobodu z roku 1988, jedné z největších protirežimních demonstrací v zemi. ■ V listopadu 1989 začal působit ve Veřejnosti proti násilí (VPN), byl zvolen poslancem Slovenské národní rady a v letech 1990–1992 byl jejím předsedou; členem slovenského parlamentuza křesťanské demokraty byl až do roku 2010. ■ V letech 2004, 2009 a 2019 neúspěšně kandidoval na slovenského prezidenta. |
LN: Pamatujete si na okamžik po listopadových událostech v roce 1989, kdy vám bylo jasné, že je vyhráno?
Ano, velmi dobře, protože to bylo spojeno se silným vnitřním zážitkem. Bylo to v prosinci 1989, kdy jsem se procházel po Bratislavě a měl vnitřní pocit, že jsem svobodný, že nemusím na výslech a nehrozí mi vězení.
V té době padl ústavní článek o vedoucí úloze komunistické strany, dosavadní prezident Gustáv Husák podal demisi, Václav Havel se chystal na zvolení prezidentem a začaly přípravy na první svobodné volby.
Do té doby jsme neměli stoprocentní jistotu, jak to celé dopadne. Když se poprvé objevil na Václavském náměstí Alexander Dubček a dav nadšeně skandoval „Dubček na Hrad!“, nebyli jsme si jisti, jestli se nevracíme pouze někam do roku 1968, případně k nějaké perestrojce. Až v tom prosinci začalo být jasné, že půjdeme dál.
