Svým „ne“ zaskočili ministra vnitra Ivana Langra a rozzuřili stovky měst a obcí, které do radarů investovaly miliony. Ministr, který označil jejich rozhodnutí za nekoncepční, proto sepsal novelu, která měla obcím pravomoc navrátit. Současně ale novela musela uspokojit kritiky. Měla tudíž zpřesnit podmínky, za jakkých mohou obecní strážníci postavit radar k silnici aměřit rychlost projíždějících aut.
Je září a novela ministerstva vnitra jde za týden do prvního čtení ve sněmovně. Poslancům, kteří řekli v červnu obcím „ne“, se ale nelíbí. Je podle nich slabá a není v ní to, co čekali. Její znění: „Obecní policie tuto činnost (měření rychlosti) vykonává na místech určených policií,“ je prý příliš obecné a současnou situaci nijak neovlivní.
„To v žádném případě nestačí. Chce to kompletně předělat celý paragraf, který se týká měření rychlosti obecní policií. Jsem proto, aby byly radary označené a aby zmizely různé záludnosti. Chce to také jasně definovat součinnost s policií. Ale podrobně. Nikoli tak volně, jak je psáno v novele. Další krok je ten, aby peníze z radarů nekončily v obecních pokladnách. Tuto novelu ministerstva vnitra určitě zamítnu a budu trvat na nějaké komplexnější úpravě,“ říká poslanec ODS Jan Klas. Právě Klas je autorem pozměňovacího návrhu, na který v červnu obce doplatily.
Další podrobnosti o měření rychlosti si přečtěte ve středečním deníku |