Ministerstvo práce zvažuje zvýšení přídavků na děti. Dosáhnout by na ně mohlo více rodin |
Podle ní se na předložení návrhu koalice shodla, záležet bude ale na výsledku jednání o rozpočtu ve Sněmovně. Jak by mělo navýšení dávky vypadat, šéfka resortu práce neupřesnila.
„Na koaliční radě jsme se shodli, že ministerstvo práce vyšle návrh na navýšení přídavku na děti pro pracující rodiny s dětmi,“ uvedla ministryně. Podle ní se z přídavku stala „chudinská dávka“ a řada rodin o podporu přišla po růstu výdělků. Maláčová upozornila, že navýšení doporučuje Národní ekonomická rada vlády.
Schillerová: Vláda zvažuje zvýšení přídavků na děti. Podrobnosti ale neuvedla |
Přídavky dostávají domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Na děti do šesti let stát dává 500 korun, od šesti do 15 let je to 610 korun a od 15 do 26 let při studiu 700 korun. Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, jsou částky o 300 korun vyšší.
Podle chystané novely o státní sociální podpoře, kterou na webu zveřejnila vláda, ministerstvo navrhuje zvýšit od ledna přídavky o 26 procent. Z nynějších 500, 610 či 700 korun podle věku dítěte by se dávka mohla zvednout na 630, 770 či 880 korun. Pokud by aspoň jeden z rodičů pracoval, byla by podpora zase o 300 korun vyšší. Rozšířit by se měl také okruh rodin, které by přídavky mohly pobírat. Nárok by měly mít rodiny s příjmem do trojnásobku minima.
V podkladech k zákonu to ministerstvo zdůvodnilo nutností podpořit rodiny s dětmi, na které dopadla nařízená omezení, zavření škol i zdražování. Potřeba by příští rok bylo 1,7 miliardy korun navíc. V navrhovaném rozpočtu suma zatím není.
Zaměstnavatelé by nepřidávali vůbec
Vláda by měla v pondělí rozhodnout o zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Novinářům to v úterý po jednání vládní koalice řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Klonila by se ke zvýšení nejnižšího výdělku z dnešních 14 600 korun o 900 až 1800 korun, hnutí ANO pak o 400 korun.
Největší minimální mzdu na světě si odhlasovali v Ženevě. Za hodinu práce dostanou v přepočtu nejméně 575 Kč |
„Co se týká pozice vlády, která by o tom (růstu minimální mzdy) měla na základě dnešní dohody rozhodnout v pondělí, tak koaliční partner hnutí ANO navrhuje navýšení na 15 000 korun, ministerstvo práce a já osobně se domníváme, že bychom měli navýšit v intervalu od 15 500 do 16 400 korun,“ uvedla ministryně.
O minimální mzdě debatovala tento týden i tripartita. Na částce se neshodla. Zaměstnavatelé by nepřidávali vůbec a odbory žádají růst o 1400 korun na 16 000 korun.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že firmy se potýkají s koronavirovou krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit také zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Odbory zas argumentují tím, že lidé by s nejnižší odměnou vydělávali v Česku méně než v Polsku či na Slovensku. Polský a slovenský nejnižší výdělek zmínila i Maláčová.
Odbory požadují pro příští rok růst minimální mzdy na 16 tisíc korun. Zrušení superhrubé mzdy chtějí odložit |
„Za minimální mzdy by lidé, kteří pracují, měli být schopni přežít. Polsko a Slovensko už nás značně předhonily,“ řekla ministryně. Podle ní se v Polsku zvedne minimální mzda na 2800 zlotých, tedy nyní v přepočtu na 16 540 korun. Na Slovensku pak částka vzroste na 623 eur (16 720 korun), dodala Maláčová.
Ministerstvo v létě navrhlo, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. V podkladech pro vládu autoři návrhu uvedli, že pokud by se postupovalo podle jejich vzorce už v příštím roce, minimální mzda by od ledna stoupla z nynějších 14 600 na 17 100 korun. Nejvyšší zaručená mzda by tak dosahovala zhruba předloňské průměrné mzdy, tedy 34 200 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle ministerstva asi 140 000 zaměstnanců.
