PRAHA „Podvádějí všichni, kteří nemají strach.“ Takto otevřeně popisuje situaci v sektoru pohostinství prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Restaurace a hospody podle odhadu konzultantské firmy Mag Consulting inkasují bokem až třetinu z celkového objemu tržeb. Ty přitom dosahují zhruba 140 miliard korun ročně. Státu tak unikají daně za téměř 50 miliard korun. Podvodů se podle analytiků dopouští až 60 procent z celkového počtu restaurací v Česku. Těch je v zemi asi 30 tisíc. „Šedá ekonomika“ v sektoru pohostinství má navíc podle předpovědi podnikatelů po plánovaném zvýšení daně z přidané hodnoty dále růst.
„Čím vyšší budou daně, tím více provozovatelů restaurací se bude snažit jejich placení vyhýbat,“ varuje Radek Janalík, ředitel McDonald’s v Česku. Právě proto nyní sílí volání představitelů sektoru pohostinství po zpřísnění kontrol.
„Připadá nám nefér, aby ti poctiví museli odvádět stále více a nepoctivci se zdálky smáli a vydělávali na tom,“ říká Stárek. Asociace hotelů a restaurací proto začala kromě přísnějších kontrol volat i po znovuzavedení tzv. registračních pokladen. Ty by měly omezit průtok nezdaněných plateb.
Poctivost podle ceny menu Nezdaňované toky peněz v pohostinství jsou již delší dobu veřejným tajemstvím. Například obslužný personál, tedy číšníci a servírky, oficiálně pobírají pouze minimální platy v rozmezí 8-10 tisíc korun. Kvůli tomu jsou mzdy v pohostinství registrovány jako druhé nejnižší v ekonomice. Jenže realita je jiná. „Mzda je ve skutečnosti trojsložková. První složka se pohybuje v rozsahu 8-10 tisíc korun. Pak je tam druhá složka vyplácená „bokem“, která se odvíjí od zisku provozovny. Třetí složku představuje spropitné. Je závislé na sezoně, tvoří 20-50 procent příjmu podle sezony,“ říká Jaroslav Kepka z poradenské společnosti Add Hospitality Consulting. „Až 80 procent mzdy tak může být vypláceno mimo záznamy.“
Nově se začíná rozšiřovat zaměstnávání lidí „načerno“, kteří navíc pobírají dávky v nezaměstnanosti. Na jejich utajené zaměstnání doplácí státní kasa hned dvakrát. Restaurace za takové pracovníky neodvádějí pojištění, a tito lidé navíc protiprávně čerpají dávky v nezaměstnanosti. Jedná se přitom o desítky tisíc lidí. Dalším nešvarem je krácení plateb DPH. „Velká část restaurací vůbec nejsou plátci DPH,“ upozorňuje Stárek. „Aby byla provozovna povinna platit DPH, musí její tržby ve dvanácti po sobě jdoucích měsících dosáhnout alespoň milion korun. Mnoho restaurací to ale obchází tak, že tržby rozdělí mezi více firem nebo činnost ukončí a založí jinou firmu,“ Stárek řekl, že nepoctivé restaurace mohou vystopovat i běžní lidé. „Do ceny jednoho menu za 30-50 korun se nelze vejít čistě,“ upozornil Stárek.
