18. dubna 2019 10:15, aktualizováno  16:02 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie Fajta, podal dvě trestní oznámení. Končí i šéf olomouckého muzea

Jiří Fajt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Fajt | foto:  František Vlček, MAFRA

PRAHA Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal šéfa Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na Fajta podal dvě trestní oznámení, třetí se připravuje, na koho bude podáno, ministr neupřesnil. Fajt i Soukup důvody pro odvolání odmítli. Podle opozice se Staněk odvoláním Fajta snaží zavděčit prezidentovi Miloši Zemanovi.

Krizový manažer Ivan Morávek (56)

  • Narodil se 24. dubna 1962.
  • Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině (1987), absolvoval též postgraduální studium managementu a marketingu na Vysoké škole ekonomické v Praze (1992). Vzdělání si poté doplňoval ještě v zahraničí - v Kanadě, Nizozemsku a Velké Británii. V roce 2001 absolvoval kurz MBA v Manchesteru.
  • Svoji profesní kariéru začal Morávek v někdejší telekomunikační společnosti SPT Telecom, kde od roku 1988 působil hned v několika řídících pozicích. Byl například obchodním a marketingovým ředitelem (1993 až 1995), major account managerem (1996 až 1997) a zástupcem ředitele na generálním ředitelství (1998 až 1999).
  • Poté pracoval jako obchodní ředitel firmy EDINet.cz (1999 až 2001), generální ředitel a jednatel V&S Czech (2001 až 2006), generální ředitel Penam Slovakia (2007 až 2011), firmy patřící do holdingu Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), než ho v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů, ředitel odboru transformace Ředitelství silnic a dálnic (2012 až 2014), ředitel úseku obchodu a marketingu ve Státní pokladně, Centru sdílených služeb (2015 až 2016) a ekonomický náměstek v Národní knihovně.
  • Morávek hovoří anglicky a rusky.

Vedením NGP pověřil Staněk krizového manažera Ivana Morávka, který dříve působil jako ekonomický náměstek v Národní knihovně, generální ředitel firmy Penam Slovakia z holdingu Agrofert nebo ředitel odboru transformace Ředitelství silnic a dálnic. Vedením olomouckého muzea ministr pověřil dosavadního zástupce ředitele Ondřeje Zatloukala. Na místa ředitelů vypíše ministerstvo v nejbližší době výběrová řízení.

Ministr řekl, že Morávka vybral ze spektra potenciálně možných lidí, kteří by byli i časově schopni nastoupit do NGP a připravit její konsolidaci. Zatloukal má podle něj jako statutární zástupce muzea s institucí zkušenosti. Oba pověření ředitelé mají podle Staňka zaručit kontinuitu výstavních plánů, stejně jako přípravu dvou „klíčových projektů“ - těmi jsou podle ministra v případě NGP spolupráce s francouzským Centre Pompidou a v Olomouci příprava Středoevropského fóra (SEFO). Na místa ředitelů vypíše ministerstvo v nejbližší době výběrová řízení.

Trestní oznámení na Fajta Staněk podal kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným Národní galerií. Podle Staňka jde o autorskou smlouvu, která nemusí být zveřejněna v registru smluv. Je na částku 1,2 milionu korun, které byly podle Staňka určeny Fajtovi a týkají se šesti výstavních projektů. Uzavřena byla 20. prosince 2018, vyplacena byla 27. prosince 2018 a uzavřena byla s dodatkem, že nabývá účinnosti zpětně od září 2018, uvedl ministr. Doplnil, že smlouvu podepsala kancléřka NGP, tedy Fajtova podřízená.

V obou případech Staněk ředitele odvolal na základě právního rozboru aktuálního výsledku kontrol, které se v obou institucích uskutečnily. „Oba ředitelé na základě výsledků šetření ztratili mou důvěru v to, že jsou schopni hospodárně a s odpovědností dobrého hospodáře vést tak významné instituce s tak obrovským rozpočtem. Už loni ministerstvo kultury muselo dofinancovávat hospodaření NGP více než 15 miliony korun, podobně by to vypadalo, jak se ukazuje v letošním roce,“ řekl Staněk.

Fajt: Je to politický krok

Fajt považuje své odvolání za politický krok, důvody pokládá za zástupné. Kontrola v NGP je podle něj od pondělí 15. dubna, řekl v České televizi (ČT). Autorská smlouva, podle níž se odvádí honorář za vytvořené autorské dílo, třeba výstavu nebo knihu, je podle Fajta standardním nástrojem. Postihovala mimo jiné projekty NGP k loňským výročím a Fajt byl kurátorem některých z nich. 

Autorská smlouva podle něj byla uzavřena proto, že jako generální ředitel má smlouvu manažerskou, podle níž je odměněn za vedení instituce, která ale nepostihuje autorské činnosti. Uzavření autorské smlouvy ke koncepční práci na akcích k loňským výročím doporučil ekonomický odbor ministerstva kultury, řekl Fajt v ČT.

Podle informací ČTK již někteří zahraniční partneři odvolávají spolupráci s NGP. Podle několika zaměstnanců galerie může být ohrožena také velká akvizice sbírky tuzemských sběratelů, s nimiž měla NGP příští týden podepisovat smlouvu. 

Exministr kultury Daniel Herman ve čtvrtek na Twitteru uvedl, že prezident Miloš Zeman po něm v roce 2014 žádal, aby Fajta neuváděl do funkce generálního ředitele Národní galerie. „Řekl jsem mu tehdy, že do personálií MK (ministerstva kultury, pozn. red.) nemá právo zasahovat. Nedivil bych se, kdyby za jeho odvoláním z funkce prezident stál. MK Staněk s ním teď jede do Číny. Změna kurzu MK je očividná,“ uvedl Herman.

18.dubna 2019 v 11:53, příspěvek archivován: 18.dubna 2019 v 12:14

M. Zeman po mně v r. 2014 žádal, abych J. Fajta neuváděl do funkce gen. ředitele NG. Řekl jsem mu tehdy, že do personálií MK nemá právo zasahovat. Nedivil bych se, kdyby za jeho odvoláním z funkce prezident stál. MK Staněk s ním teď jede do Číny. Změna kurzu MK je očividná.

„Ministr Staněk si odvoláním ředitele Národní galerie Jiřího Fajta bez uvedení konkrétních důvodů zřejmě jen ‚koupil‘ od prezidenta Zemana další setrvání ve vládě,“ napsal na twitteru předseda sněmovního podvýboru pro kulturu Martin Baxa (ODS). 

18.dubna 2019 v 11:50, příspěvek archivován: 18.dubna 2019 v 17:20

Ministr Staněk si odvoláním ředitele Národní galerie Jiřího Fajta bez uvedení konkrétních důvodů zřejmě jen “koupil” od prezidenta Zemana další setrvání ve vládě.

V případě olomouckého muzea Staněk ve čtvrtek zmínil přípravu stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Ředitel odboru interního auditu a kontroly ministerstva kultury Miroslav Leixner ve čtvrtek uvedl, že jedna kontrola v muzeu byla v roce 2017 a druhá letos, která se týkala dokumentů k SEFO. 

„Prověřovaly se i nákupy pozemků pro SEFO od 2007 do 2013, poslední se dostal do vlastnictví muzea až v roce 2013, přestože už byly v minulosti podávány žádosti o evropské dotace, tedy muzeum nemělo pozemky, na kterých se mělo stavět,“ řekl Staněk. Ve zmíněných letech se navíc podle něj pozemky nekupovaly za tehdy běžnou cenu, ale dostávaly výjimku, aby mohly být zakoupeny dráž.

Odvolaný ředitel olomouckého Muzea umění Michal Soukup odmítá, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea. Zaměstnanci zvažují další kroky protestu proti ministerstvu. „Důvodem mého odvolání byly údajné chyby v hospodaření muzea, které zjistil audit Ministerstva kultury ČR. My jsme na všecky výtky reagovali, vyargumentovali jsme je, ale ministerstvo je smetlo bez jakéhokoliv zdůvodnění ze stolu,“ uvedl Soukup. Předseda lidovců Marek Výborný poznamenal, že Staněk měl jako primátor Olomouce se Soukupem spor.

Jednostranná komunikace

Změny ve vedení Muzea umění souvisejí s přípravou stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO), na kterou vláda nedávno uvolnila 600 milionů korun. Muzeum umění má už dlouho připravený projekt SEFO od architekta Jana Šépky, ministerstvo ale jako zřizovatel muzea rozhodlo o architektonické soutěži. Muzeum se kvůli tomu musí s právními závazky složitě vypořádat.

Soukup poukázal na to, že jej sice ministr loni v listopadu pověřil přípravou architektonické soutěže na stavbu SEFO, písemný příkaz ale ani po půl roce nedostal. Staněk prý ani přes sliby dosud nikoho z ministerstva nepověřil řešením složité právní problematiky kolem soutěže. „Muzeum umění Olomouc se snaží a vždy snažilo komunikovat s ministerstvem kultury jako se svým zřizovatelem, ale za ministra Staňka to byla jednostranná komunikace,“ podotkl Soukup.

Zjitřená atmosféra na vernisáži

Zaměstnanci Národní galerie Praha (NGP) se o odvolání svého ředitele Jiřího Fajta dověděli ve čtvrtek dopoledne z médií. Vernisáž výstavy děl Josefa Šímy, která byla dlouhodobě naplánovaná, tak kvůli aktuální situaci provázela zjitřená atmosféra. Z řad hostů zaznívaly výzvy na podporu Fajta i rozhořčení, že ministerstvo kultury narychlo svolalo tiskovou konferenci k ředitelově odvolání na stejnou hodinu, kdy začínala vernisáž.

Samotný Fajt na zahájení výstavy ve Valdštejnské jízdárně nebyl, galerii zastupoval ředitel sbírky umění 19. století a klasické moderny Otto M. Urban. Uvedl, že informace o odvolání ředitele má pouze z médií, takže je zatím nemůže a nebude komentovat. Nemohl se tak vyjádřit ani k tomu, zda se zaměstnanci chystají Fajta podpořit a případně jakým způsobem.

„V tuto chvíli já osobně za Jiřím Fajtem stojím a má moji podporu. To, co s galerií za posledních pět let udělal, jakým způsobem se ta instituce otevřela, je důvod, proč jsem do galerie před dvěma lety přišel,“ řekl.

Jiří Fajt

  • Jiří Fajt je generálním ředitelem Národní galerie Praha od 1. července 2014. Do funkce byl jmenován po ročním čekání. Do galerie se vrátil po 14 letech, z instituce tehdy odešel po nástupu Milana Knížáka, který NG začal řídit v roce 1999
  • Po Knížákově odchodu se Fajt zúčastnil konkurzů na generálního ředitele NG v letech 2010 a 2011. V dubnu 2010 jej výběrová komise doporučila do čela NG jmenovat, ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ale nechal definitivní rozhodnutí na dalším ministrovi, Jiří Besser pak vyhlásil nové výběrové řízení. Výběrová komise v květnu 2011 vybrala ekonoma Vladimíra Rösela a ministr se ve finále rozhodoval mezi ním a Fajtem. Nakonec jmenoval Rösela, kterého Besserova nástupkyně Alena Hanáková v dubnu 2013 odvolala. V červenci 2013 pak Hanáková ještě před odchodem z ministerstva rozhodla o jmenování Fajta od září 2013, funkce se ale nakonec ujal v červenci 2014, neboť Hanákové nástupci v čele ministerstva Jiří Balvín a Daniel Herman Fajtův příchod odkládali.
  • Fajt se narodil 11. května 1960. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později habilitoval v ČR i Německu.
  • Ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken. Později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 až 1992). V letech 1993 až 2000 byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění. Od roku 2000 působil zejména v Německu, přednášel na univerzitách v Berlíně a Praze, například na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
  • Jako kunsthistorik se specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací a článků v domácích a zahraničních časopisech, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů. Na kontě má jako kurátor mnoho výstav. K těm nejznámějším patřily expozice Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti či Europa Jagellonica.
  • Fajt patří mezi trojici vědců, které prezident Miloš Zeman v květnu 2015 odmítl jmenovat profesory, byť byli řádně navrženi a splňovali všechny podmínky. Udělení titulu profesora Fajtovi doporučila hodnoticí komise a obě vědecké rady, fakultní i celouniverzitní.
  • Univerzita Karlova letos podala k soudu dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod. Na soud se již dříve obrátili nejmenovaní Fajt a fyzik Ivan Ošťádal. Zeman musel na základě loňského rozsudku rozhodnout znovu, názor však nezměnil. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování řádně, u Fajta údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace.
  • Původně Zeman ohledně ředitele Fajta zdůrazňoval, že si údajně řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru. Historik umění letos v lednu kritizoval, že Zeman nyní změnil argumentaci a hodnotí jeho odbornou kvalifikaci. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl, takže šlo o "jednoznačně zavádějící informaci". Výhrady má Zeman také k tomu, že Fajt se prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia, přičemž byl údajně "pouhým spolueditorem a spoluautorem" společně s první editorkou, kterou v podkladech nezmínil. Ze zápisu ze zasedání vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zeman dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pedagogické činnosti na vysoké škole v trvání pěti let. Podle Fajta Zeman při zdůvodnění, proč ho odmítl jmenovat profesorem, vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů.
  • O možném odvolání Fajta se vždy jen spekulovalo, ministr kultury konkrétní výtky vůči němu nezveřejnil. Před dvěma týdny v tisku uvedl, že zatím nemá důvod "pochybovat o jeho uměleckých výsledcích, ty ekonomické vyhodnocujeme. Zajímá mě malá návštěvnost galerie". Návštěvnost galerie pod vedením Fajta, který do jejího čela nastoupil v polovině roku 2014, ale roste. Loni ji navštívilo celkem 711.928 lidí, v roce 2014 do galerie přišlo 380.000 lidí.
  • V červenci 2015 napsal bývalý šéf NG Milan Knížák v otevřeném dopise ministru kultury Danielu Hermanovi, aby okamžitě Fajta z čela NG odvolal. Knížák v dopise, který na vědomí zaslal i prezidentovi a dalším třem nejvyšším ústavním činitelům, tvrdil, že Fajt nerozumí provozu muzea umění, zbavuje se dlouholetých pracovníků a galerii zadlužuje. Fajt patřil ke Knížákovým velkým kritikům, jejich spory skončily u soudu. Ústavní soud loni v červenci zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti NG zruinoval. Sporný výrok zazněl v roce 2010 v pořadu České televize Kontexty a týkal se Fajtova působení jako ředitele Sbírky starého umění v druhé polovině 90. let.
ČTK, Lidovky.cz

Najdete na Lidovky.cz