Babiš nepožádal o důvěru sněmovny, koalice Spolu oznámí další kroky v úterý |
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nyní neexistuje právní titul pro odebrání či zastavení dotací Agrofertu, rozhodnout ale podle něj musí soud evropský, řekl dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
V roce 2017 Babiš vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu, kterou komise zveřejnila před více než týdnem, ale Babiš fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný.
Server iROZHLAS.cz tento týden uvedl, že z projektů kritizovaných auditem Evropské komise vyplatilo Česko firmám holdingu Agrofert ze státní pokladny zhruba 155 milionů korun. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka serveru řekl, že holding nic vracet nemusí.
Od státu dostal Agrofert na projekty kritizované auditem 155 milionů, nic prý vracet nemusí |
„V auditu bylo 22 zjištění. Všechna jsme vysvětlili, zůstala čtyři. Česká republika je necertifikovala vůči Evropské komisi, nic vracet nebude. Celkem se to týká projektů za 113 milionů, z toho střet zájmů za 5,1 milionu, z toho byly proplaceny pouze za 3,1 milionu korun,“ řekla dnes Dostálová.
Dostálová už dříve řekla, že proti sobě stojí dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout jedině nezávislý soud. Audit jako takový u Soudního dvora Evropské unie podle kabinetu napadnout nelze.
Podle Zaorálka je důležité, co udělá český soud, pokud příslušná ministerstva Agrofertu sdělí, že musí dotace vrátit, protože je Evropská komise neproplatí, a holding rozhodnutí napadne. Ve chvíli, kdy tuzemský soud rozhodne o tom, že nedošlo k porušení pravidel, podle Zaorálka Evropská komise peníze proplatí. V opačném případě musí Agrofert peníze vrátit.
Podle Hamáčka ale jediný soud, který by měl rozhodnout, je soud evropský. „Pokud bylo něco vyplaceno neoprávněně, tak to má být vráceno, aby to neplatil český daňový poplatník,“ řekl. K zastavení dotací Agrofertu podle něj není právní titul.
Brusel prověří, jestli má Česko systémový problém se střetem zájmu. Podnětem je kauza Babiše a Agrofertu |
Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu. Jedná se podle iROZHLAS.cz o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea.
Podle vyjádření předsedy opoziční KDU-ČSL Mariana Jurečky v pořadu Partie bude důležité i to, jakým způsobem budou postupovat jednotlivé řídící orgány. Žádné peníze by podle něj neměly být vyplaceny, dokud nerozhodne soud. Uvedl také, že české soudy čekaly na auditní zprávu, nadále pak čekají na druhou, tzv. zemědělskou část. Podle ministerstva zemědělství ještě není definitivní, komise má nyní necelé čtyři měsíce na svolání jednání smírčího orgánu.
Jurečka i předseda poslaneckého klubu a první místopředseda STAN Jan Farský se v neděli shodli, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle Farského to nevidí jen ti, kdo jsou na premiérovi finančně nebo mocensky závislí. Poprvé v historii Evropská komise konstatovala, že předseda vlády členské země takto závažně porušuje pravidla, míní Farský. Také první místopředseda a šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura v České televizi uvedl, že Babiš ve střetu zájmů je.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše mohou být ohroženy i peníze, které mají do ČR z EU přijít v budoucnu. Nejsilnější europoslanecký klub Evropské lidové strany v pondělí komisi vyzval, aby na základě auditu neproplácela Česku peníze z nového víceletého rozpočtu EU a mimořádného fondu obnovy.
Diplomatický konflikt a covidová krize? Nevhodné
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) nepovažuje za vhodné v době diplomatického konfliktu s Ruskem a covidové krize vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Podle opozice má kabinet skončit. Opoziční koalice se liší v postupu, který považují za vhodný. Zatímco Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) sbírá podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě ve sněmovně, Piráti a STAN se kloní k rozpuštění dolní komory a předčasným volbám zhruba na začátku července.
Kromě diplomatického sporu s Ruskem a koronavirové krize Dostálová také argumentovala tím, že do řádných voleb v říjnu zbývají tři řádné schůze Poslanecké sněmovny. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že v době krize každá vláda v Evropě potřebuje podporu a důvěru. Obvinil opozici z toho, že šíří atmosféru, aby kabinetu občané nenaslouchali.
Koalice Spolu vyzvala Babiše k žádosti o důvěru sněmovny. Nevidím k tomu důvod, reagoval premiér |
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by bylo zodpovědné, kdyby premiér Andrej Babiš (ANO) znovu požádal Sněmovnu o důvěru. Pokud k tomu nedošlo, tak by opozice měla vyvolat hlasování o nedůvěře. Když vláda důvěru nezíská, následovat by podle Jurečky mělo jednání o rozpuštění sněmovny. Případně by měla vzniknout vláda na půdorysu všech sněmovních stran.
Šéf poslanců a první místopředseda STAN Jan Farský uvedl, že čím dříve vláda skončí, tím lépe. Kabinet podle něj ztratil důvěru občanů i Sněmovny.
Pokusíme se vyvolat předčasné volby, říká Bartoš. Jak tito lidé chtějí řídit naši zemi? reagoval Babiš |
K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb je zapotřebí nejméně 120 poslanců.
Prezident Miloš Zeman minulou neděli v televizi Prima zopakoval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by Babišův kabinet dovládnout v demisi.
