Sobota 25. ledna 2020svátek má Miloš -4 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Mladým se do kamizoly nechce. Myslivců v Česku rychle ubývá

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Počet myslivců v Česku se za poslední čtvrtstoletí propadl téměř o polovinu. Členská základna stárne a mladí už na proslulý zelený mundúr neslyší. Práce myslivců je přitom nepostradatelná.

„Já jsem malý mysliveček, sotva flintu nesu, hodím si ji přes rameno a pospíchám k lesu,“ zpívají děti v tradiční lidové písničce. Brzy by se její text mohl nepatrně proměnit – místo slova „malý“ by se pělo „starý“.

Počet myslivců v Česku rok od roku klesá. Členská základna stárne, mladí se na zálibu s flintou příliš netváří. Největší sdružující organizace, tedy Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), proto hodlá na mladé více zacílit.

„Noví adepti se hlásí, každoročně je jich mezi dvanácti až čtrnácti sty. Ale pořád to není tolik jako před dvaceti třiceti lety. Společnost se vyvíjí a zájmy mladých lidí jsou různorodé. Dnes mají daleko více příležitostí,“ řekl LN předseda ČMMJ Jiří Janota. Trend myslivce trápí, mladým proto chtějí věnovat ještě víc pozornosti.

Už nyní se myslivci činí, kupříkladu objíždějí školy s tématickými besedami či jim nabízejí myslivecké kroužky. „Pořádáme různé přednášky o zvěři a přírodě, nejen o samotném lovu. Řada lidí si myslí, že myslivost je jen střílení zvěře, ale to není pravda. Máme různé tradice – kynologii, sokolnictví, máme fantastické trubače,“ popsal předseda Janota s tím, že myslivost byla před deseti lety zapsána na seznam kulturního dědictví a také že pro děti už padesát let pořádají soutěž Zlatá srnčí trofej, do které se ročně zapojují tisíce dětí. Do kýženého nárůstu počtu myslivců se to však pořád nepropisuje.

Počet myslivců stále klesá.

ČMMJ by proto ráda šla ještě dál a spolupracovala se školami těsněji než jen skrz besedy. K tomu je připravená poskytnout i lidi ze svých řad. V organizaci působí mimo jiné i lesnický myslivecký pedagog, který by podle Janoty mohl brát školáky ven a diskutovat s nimi o zvěři a o přírodě. Loni myslivci zapojili děti do každoročních Národních mysliveckých slavností, jeden den vyčlenili přímo pro ně. Na příští rok se uvažuje o zřízení příměstských táborů, kde by děti mohly nasávat myslivost plnými doušky.

Myslivci v napětí

Propad v počtu lidí, kteří oblékají zelenou kamizolu, neúprosně dokumentují čísla. Zatímco ještě v roce 1995 měla ČMMJ skoro 113 tisíc členů, o pětadvacet let později je jich o téměř polovinu méně; poslední údaje z roku 2018 hovoří o 60 tisících myslivců. Dalších zhruba 14 tisíc funguje mimo jednotu. Základna navíc stárne, což je problém nejen Česka, ale celého kontinentu.

„Budoucnost myslivosti a lovu v Evropě se vůbec teď výrazným způsobem mění. Je tady zhruba sedm milionů „hobby myslivců“, ale to číslo poměrně výrazně klesá, snad s výjimkou Německa. Jejich věkový průměr zároveň roste. I to je důkaz, že čím dál méně mladých lidí se chce myslivostí zabývat,“ potvrdil Luděk Brož z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Ten na konci loňského roku získal grant od Evropské výzkumné rady, aby mohl v příštích pěti letech zkoumat, jak se proměnil vztah mezi divokými prasaty, veterináři a myslivci v důsledku šíření afrického moru, vysoce nakažlivého virového onemocnění prasat domácích i divokých.

„Myslivci napříč Evropou jsou ve zvláštním napětí, protože se nechtějí ve svém volném čase nechat rekrutovat jako prodloužená ruka veterinární správy. Na druhou stranu si však nemohou úplně dovolit na takový požadavek nereagovat, i proto, že pověst myslivců a jejich sociální přitažlivost napříč Evropou není moc velká, spíš se zhoršuje,“ přidal Brož svůj vědecký pohled a dodal, že myslivce čeká hledání přijatelné sociální role.

Podobně mluví i myslivecký předseda Janota. Dle něj je vnímání myslivosti otázkou osvěty. Média a sociální sítě, jež myslivce líčí jako zabijáky zvěře, image mužů a žen v zelených kamizolách prý příliš nepomáhají.

Bič na africký mor i kůrovce

Z výše popsaného vyplývá, že budoucnost myslivosti je značně nejistá. Přitom její potřeba bude čím dál zřetelnější. Dokladem může být zmíněný africký mor prasat, ale také kůrovcová kalamita.

Prvního aspektu se Česko zvládlo zbavit, byť jistotu, že se nákaza už nevrátí, nemá; mor řádí v Evropě jen kousek za českými hranicemi. Když se však onemocnění šířilo v minulých letech ve Zlínském kraji, stát povolával na pomoc právě myslivce. Aby ne, vždyť pokud by se nákaza přenesla na velkochovy hospodářských prasat, znamenalo by to podle Janoty miliardové škody.

Myslivci hrají důležitou roli také v současné kůrovcové kalamitě. Nenasytný lýkožrout, který ve velkém požírá tuzemské monokultury smrku, vyvolal poptávku po tom, aby se do české přírody vrátily lesy smíšené, listnáče totiž obecně platí za odolnější stromy. Jejich výsadba však čelí přemnožené zvěři, jež malé sazenice listnáčů ožírá a v podstatě je tak likviduje. Je proto potřeba, aby zvěř, která se svou početností vymkla kontrole, někdo – tedy myslivci – střílel. Byť se mezi různými zainteresovanými skupinami stále vede debata, zda tak činí dostatečně.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky
Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...