Šubr od počátku tvrdil, že pouze hájil svůj majetek a nikoho zabít nechtěl. Podobné námitky zopakoval i ve stížnosti. Jednal prý v afektu, navíc v rámci nutné obrany.
S podobným hodnocením ale Ústavní soud nesouhlasil. Už soud prvního stupně prý spolehlivě prokázal úmysl usmrtit oba dělníky, stejně jako přípravu činu. „A to na základě prokázaných skutečností, že stěžovatel si doma nejprve vybral zbraň a střelivo, že je zkušený střelec, z jeho slovních projevů při činu a bezprostředně poté, a rovněž na základě balistické expertízy a znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Vladimírem Sládečkem.
Šubr přišel v exekuci kvůli dluhu na zdravotním pojištění o zděděné pozemky v Lázních Bělohrad a v Tetíně, kde pro svou obživu pěstoval zeleninu. Pozemek v Tetíně následně získal v dražbě nový majitel, který Šubra opakovaně vyzýval, aby si z místa odvezl své věci. Když to myslivec neudělal, poslal majitel předloni v září k Tetínu dva dělníky, aby rozebrali konstrukci Šubrova fóliovníku. Šubr si však dojel pro brokovnici a začal na ně střílet.
Vyčistil zbraň a počkal na policii
Jedenapadesátiletý dělník zemřel na místě poté, co mu broky prostřelily obě plíce a průdušnici. Jeho o tři roky staršímu kolegovi střela přerušila míchu. Operace mu sice zachránila život, zůstal však ochrnutý na dolní polovinu těla. Dalšími výstřely Šubr mužům zničil elektrocentrálu a nákladní auto, poté odjel a o zdravotní stav postřelených se nezajímal. Doma vyčistil zbraň a počkal na příjezd policie.
Muž, který je podle znalců velmi inteligentní a v době činu byl naprosto příčetný, skutku při procesu nelitoval. „Musel bych se stydět sám před sebou, kdybych svůj majetek a svou existenci nebránil,“ prohlásil například u Krajského soudu v Hradci Králové. Součástí vyměřeného trestu je náhrada škody v celkové výši 2,53 milionu korun.
