Česko by mohlo do rozpočtu EU odvádět za nerecyklované plasty dvě miliardy ročně, řekl ministr Brabec |
Podle odhadů se jen v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů plastových talířů, 60 milionů plastových příborů, 40 milionů nádob na jídlo z expandovaného polystyrenu, tedy těch, ve kterých si lidé většinou odnášejí jídlo z restaurace s sebou. A dalších 40 milionů takových kelímků.
„Jsou to dohromady tisíce tun plastů, které najdeme všude – od fast foodů po drogerie,“ líčí Brabec. Přesná čísla neexistují, studie ale poukazují na to, že všechen ten plast končí uvnitř vodních živočichů. Nejen těch mořských.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy letos ukázala, že mikroplastů jsou plné i říční ryby ve Vltavě a v Labi.
Evropa chce proto jednorázové plasty dostat z prodejních pultů zemí sedmadvacítky. Zákaz uvádění některých výrobků na trh bude platit už od července 2021. Rok budou moci obchody zboží doprodávat. Pak by mělo zmizet úplně.
Plastové výrobky, které se EU chystá zakázat.
Týká se to plastových tyčinek do uší, příborů, talířů, brček, míchátek, tyček k balonkům. Zakázané budou rovněž kelímky ze zmíněného polystyrenu a produkty z oxo-rozložitelných plastů, což jsou takové, které obsahují přísady, jež se skrze oxidaci rozkládají na mikroplasty.
Spočítejte kelímky
Spousta dalších výrobků se nevyhne aspoň nějaké regulaci. Některé, jako třeba hygienické vložky, tampony, vlhčené ubrousky a dokonce i tabákové výrobky s filtrem, budou muset mít na svém obalu uvedenou informaci, že jde o výrobek z plastu. Obal by měl poučit i o tom, jak s produktem naložit, když se z něj stane odpad. Značení by mělo mít jednotnou podobu.
Speciální kategorií jsou nápojové kelímky nebo některé nádoby na potraviny. Ty chtěla Evropa původně zakázat také, nakonec se z trhu úplně nestáhnou. Platí ale, že i ty budou muset být označené. Státy budou navíc muset hledět na to, aby se jejich spotřeba snižovala. Konkrétní cíle zatím stanovené nejsou, státy ale budou mít povinnost reportovat Evropské komisi, jakou spotřebu mají. První předání informací by mělo proběhnout v roce 2023.
Hitem pandemie jsou plasty na jedno použití. Zájem je o jednorázové kelímky, rukavice, nádobí a sáčky |
„Vždycky, když se v Evropě začíná něco reportovat, počítá se s tím, že ve druhém kroku se to bude regulovat,“ říká Brabec s tím, že cestu, jak předcházet spotřebě nápojových kelímků a krabiček na jídlo, hledá samo ministerstvo.
Speciální povinnost budou mít výrobci plastových lahví nebo tetrapackových obalů, například na mléko. Ti budou muset k lahvím s objemem do tří litrů upevňovat víčka. Důvod je jednoduchý – víčka od nápojů patří k nejčastěji nalezeným plastům na evropských plážích. Ostatně všechny výrobky, které chce EU nějakým způsobem postihnout, se vyskytují na stejném žebříčku.
Pro stejné lahve také EU stanovila cíl – do roku 2029 by se mělo devadesát procent z nich vytřídit. O čtyři roky dříve by měly být lahve vyrobené aspoň z 25 procent z recyklovaného plastu. V roce 2030 by tato složka měla být třicet procent.
Výrobci přispějí
Rozšíří se také portfolio produktů, jejichž výrobci se musí finančně podílet na tom, aby odpad nepřekážel. Už nyní musí obcím přispívat výrobci nádob na potraviny, jednorázových sáčků a obalů, lahví do tří litrů, kelímků a lehkých plastových tašek. Peníze jdou na všechen tento odpad, který neskončil v popelnici, ale mimo ni.
Nově hodí koruny do rozpočtu obcí i další. Od roku 2023 budou muset na úklid přispívat výrobci tabákových výrobků. Jednoduše řečeno, platit budou za každý „vajgl“, který skončí na ulici. O rok později se to bude týkat i výrobců vlhčených ubrousků a balonků.
A konečně nový zákon zadá výrobcům plastových výrobků od roku 2021 povinnost, aby spotřebitele vzdělali. Jednak o alternativách, které mohou využít, i o tom, jak s odpady správně naložit.
