BRNO Poslední ze spleti dávných mlýnských náhonů v centru Brna by moravské metropoli mohl nahradit chybějící klidná říční nábřeží. Bude to ale stát desítky milionů korun – a vyžádá si to spolupráci firem, kterým patří okolí náhonu. Ten zatím připomíná spíše průmyslovou stoku a má velice daleko k prvorepublikovým záběrům popisovaným jako Brněnské Benátky.
Pokud by se záměr oživení náhonu z řeky Svitavy podařil, v Brně by vznikla modro-zelená osa dlouhá 3,7 kilometru. Modrá vodou a zelená okolím. „Některé části lze uskutečnit poměrně snadno. Zejména pozemky v Komárově patří městu, lze vyřešit i okolí tepláren na Špitálce,“ říká zastupitel Martin Ander (SZ), který stál u zrodu myšlenky náhon oživit.
Problémy jsou dva: vlastnictví pozemků a peníze. „Pokud se týká části tepláren a Komárova, tam by větší problém asi neměl nastat. Záleží na dostupnosti peněz – budouli, může být projekt zařazen do rozpočtu v příštím roce. Složitější je situace v areálu bývalých škrobáren, kde městu patří pouze samotný vodní tok, okolní pozemky jsou firmy CTP. Bude tedy záležet na dohodě města s touto společností,“ upřesnila také mluvčí magistrátu Soňa Haluzová.
Do konce letošního roku by měly být hotovy projekty pro tři úseky, kudy voda protéká: pro areál tepláren, bývalých škrobáren a pro Komárov. „Společnost CTP už pro svůj areál úpravy má, ale přistupuje na dohodu, aby jím jen netekla voda v korytě, aby lidé měli důvod se na břehu zastavit,“ poznamenal Ander.
Náhon má čtyři kilometry, ale vlastně ani nedostal název Náhon začíná ve Svitavě u Intersparu na Tkalcovské ulici a vede mimo jiné přes někdejší areály Mosilany, kolem areálu tepláren na Špitálce, u Vlhké ulice podtéká zakrytým korytem Křenovou ulici a poté se vnitroblokem někdejší Vlněny dostává do Komárova, kde vtéká do řeky Svratky.
„Někdy mne děsí, že si v něčem takovém plavou kačeny,“ popisuje jeho vzhled Jana Procházková, která se po nábřeží často prochází. V některých místech koryto připomíná spíše stoku. Stále ještě slouží některým továrnám jako záložní zdroj užitkové vody, z okolí odvádí vodu při deštích a zahrádkáři jej používají k závlaze.
Otázkou je už samotný název náhonu: iniciátoři projektu mu říkají Stará Ponávka, protože jeho jižní část je skutečně původním korytem této říčky. Ta ale už dvě desítky let teče z Králova Pole nově proraženou štolou pod Lesnou do řeky Svitavy u Cacovického ostrova. Její zakrytá část pod centrem města se změnila v část kanalizace a dolní částí koryta od původního ústí u Čechyňské ulice teče právě voda z náhonu označovaného jako Svitavský, Tovární či Mlýnský. „Oficiální označení nám chybí, ale právě snaha o jeho oživení by mohla být důvodem. Líbil by se mi název Svitavský, už jako protiklad zaniklého Svrateckého,“ poznamenala historička a znalkyně brněnského místopisu Milena Flodrová.
Na tom, jak by okolí náhonu mělo vypadat, se podíleli studenti z několika zemí i profesionální architekti. V úterý se od 17 hodin v prostorách kulturního centra Slévárna v areálu Vaňkovky koná další ze série setkání, na nichž by měli tvůrci zájemcům přiblížit navrhovanou podobu okolí toku tam, kde jsou už nyní možné změny.
Svratecký náhon, další tok v centru Brna, zanikl roku 1961 Náhon ze Svitavy je posledním zachovaným náhonem v centru města. Další a ještě zajímavější byl náhon Svratecký, který tekl přes Mendlovo náměstí, svatoanenskou nemocnici, Nové sady a další místa. Ten dosloužil v roce 1961, kdy byl i přes dílčí protesty zasypán a definitivně zlikvidován. Na jeho místě stojí v současnosti domy a obnovit jej by bylo obtížné.
I když: malý pokus o obnovu původního toku vody v centru přece jenom Brno zažilo. Je jím několik set metrů meandrů připomínajících původní tok říčky Ponávky v parku Lužánky. Voda tam teče uzavřeným oběhem, čerpadlo ji z konce přečerpává na začátek. Svitavský náhon je ale šancí na vytvoření malebných nábřeží, která Brnu chybí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
