WASHINGTON/PRAHA Vlna přehnaného očekávání v souvislosti se spekulacemi o údajném objevu mimozemského života skončila pro laiky nejspíš zklamáním. Američtí vědci včera na tiskové konferenci ve Washingtonu oznámili „jenom“ objev bakterií, které jako by byly z jiného světa - ale nejsou. Přesto mohou mít vliv na to, jak a kde budeme život ve vesmíru hledat.
Astrobioložka Felisa Wolfe-Simonová s kolegy z Arizonské státní univerzity zkoumala bakterie žijící v bahně jezera Mono v Kalifornii. Voda v jezeře má vysoký obsah solí a arzenu. Pro běžné „pozemšťany“ je arzen jedovatý, ale bakterie kmene GFAJ-1 z čeledi Halomonadaceae se s jeho přítomností dokážou vyrovnat, a dokonce ho využít místo fosforu.
„Fosfor je vedle uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku a síry jedním ze stavebních kamenů živé hmoty,“ uvedla Wolfe-Simonová v tiskovém prohlášení. Je součástí molekul DNA a RNA, bílkovin a tuků. Arzen je pro nás jedovatý, protože má podobné chemické vlastnosti jako fosfor. V Mendělejevově tabulce prvků je arzen hned pod fosforem. Náš organismus oba prvky neumí rozlišit, takže buňky arzen pohltí, ale pak si s ním nevědí rady. Buňky poháněné jedem U bakterií z jezera Mono to ale neplatí. Hypotézu o možné existenci forem života, které místo fosforu používají arzen, zveřejnila Felisa Wolfe Simonová spolu s Paulem Daviesem a Arielem Anbarem už loni v lednu v časopise International Journal of Astrobiology. Nyní se podařilo jejich existenci potvrdit.
Vědci v laboratoři pěstovali bakterie odebrané ze sedimentů jezera. Postupně jim z živin ubírali fosfor a nahrazovali ho stále větším množstvím arzenu, až přísun fosforu úplně zastavili. Pomocí speciálních zobrazovacích technik zároveň sledovali, co se s prvkem v jejich buňkách děje. Zjistili, že když bakterie nemají dostatek fosforu, zabudují místo něj do své DNA arzen nebo například ve sloučenině zvané adenosintrifosfát nahradí fosfor arzenem ve formě adenosintriarzenátu. „Adenosintrifosfát zajišťuje jeden z energetických toků v buňce -tvoří zásobu rychle dostupné energie, která je zapotřebí pro různé buněčné procesy, jako je syntéza bílkovin nebo replikace DNA,“ vysvětluje Antonín Vítek, odborník na astrobiologii a výzkum vesmíru z Akademie věd ČR.
Nalezení formy života, která si pro všechny tyto procesy vystačí s „jedovatým“ arzenem namísto fosforu, je podle jeho slov zajímavé, ale zdaleka neodpovídá mediálnímu humbuku, který se rozpoutal před včerejší tiskovou konferencí.
Objev především rozšiřuje naše znalosti o tzv. extremofilních organismech žijících například ve velmi horkém, chladném či kyselém prostředí. „Tohle je další důkaz, že se život dokáže prosadit i v podmínkách, kde bychom ho nečekali,“ říká Antonín Vítek.
A právě v tom spočívá souvislost bakterií s hledáním mimozemského života. Při vysílání robotických sond hledajících život v kosmu, například Mars Science Laboratory, která v příštím roce poletí na Mars, musíme počítat s tím, že živé organismy mohou vypadat jinak a vyskytovat se v jiném prostředí, než jsme dosud předpokládali.
„Celý život tvrdím studentům, že se bez fosforu žádný živý organismus neobejde. Zjištění, že je to jinak, mě docela šokovalo,“ uvedl na tiskové konferenci profesor James Elser z Arizonské univerzity. Objev podle něj může přinést i praktické využití. „Fosfor je základní složkou hnojiv, takže představa, že existují organismy, které ho nepotřebují, může v budoucnu vést k vývoji rostlin, které se bez něj obejdou také. I když zatím je to trochu sci-fi.“
Komentář k tématu čtěte na straně 10
***
ŽIVOT JAKO Z JINÉHO SVĚTA
Objev bakterií v kalifornském jezeře Mono vedl ke spekulacím o nálezu mimozemského života.
Astrobioložka Felisa Wolfe -Simonová odebírá vzorky bakterií z jezera Mono
Jezero Mono má velmi slanou vodu s vysokým obsahem arzenu
Bakterie kmene GFAJ-1 z čeledi Halomonadaceae se dokážou živit arzenem, který je pro ostatní „pozemšťany“ jedovatý
