Takové kroky by podle premiéra Petra Nečase (ODS) měly vést k úsporám ve financování vysokých škol. Opatření, která by se obešla beze změn zákonů, vládě navrhla Národní ekonomická rada vlády.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vybraná opatření podle premiéra korespondují s chystanou vládní reformou vysokých škol, obejdou se ale bez složitého projednávání ve vládě a ve sněmovně. Celkově by podle něj mohly vést k úspoře asi 1,5 miliardy korun.
Podle Nečase je v nynější rozpočtové situaci nepřijatelné, aby stát umožňoval studentům bezplatně překračovat standardní délku studia, tedy tři roky u bakalářského a dva roky u magisterského studia. Podobný plán premiér i odcházející ministr školství Josef Dobeš (VV) zveřejnili už dříve, měl by podle nich být náhradou za původní plán školného na vysokých školách.
Omezení příspěvků
Na dotaz novinářů, zda by studenti měli na studium přispívat i dalšími platbami, například zápisným, ale Nečas neodpověděl s tím, že NERV neřešil celou vládní reformu vysokého školství, ale jen opatření, která vláda může zavést rychle a jednoduše.
Dalším úsporným krokem by podle Nečase mělo být omezení státního příspěvku na dálkové studium. Stát by podle představy NERV také už neměl financovat večerní střední školy. Ministerstvo školství by každý rok mělo předkládat analýzu financování vysokých škol, aby bylo zřejmé, kolik lidí aktuálně studuje.
Vysoké školy by podle vládních expertů měly dostávat peníze za kredity, které studenti absolvují, nikoliv paušálně za studenta. To by podle Nečase mělo zabránit tomu, že stát platí vysokým školám i za takzvané mrtvé duše.
Univerzity by podle něj také měly být méně benevolentní při odpouštění poplatků za překročení doby studia. Dobeš letos předložil vládě věcný záměr vysokoškolské reformy. Navrhované změny vzbudily odpor části studentů, kteří proti vládnímu plánu demonstrovali v rámci "týdne neklidu".
