Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Nejhorší je, když se lidé v sobotu opijí do němoty a potom celý týden nic, varuje přednosta z IKEM

Přednosta Kliniky kardiologie v IKEM Josef Kautzner. foto:  Michal Šula, MAFRA

Rozhovor
Praha - Pohyb je důležitý pro zdraví. Většina lidí ale doufá, že se objeví bezpracné řešení, které jim všechno zlepší a dovolí zhubnout, říká v rozhovoru pro LN profesor Josef Kautzner, přednosta Kliniky kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny.
  5:00

LN: Ví se o vás, že rád běháte. Děláte ještě jiné sporty?
Dřív jsem hrával hokej, do 18 či 19 let. Takže jsem byl na ledě půl roku každý den. Pak jsem začal jezdit na inlinech, jenže jsem měl docela nepříjemný úraz. Rozdrtil jsem si palec pravé ruky a vypadalo to, že s ním vůbec nebudu hýbat. Takže teď se už trochu bojím, hlavně v neznámém terénu. Proto spíš běhám. Dělám i jiné sporty, lyžování, plavání a podobně. Ale běhání je nejjednodušší.

LN: Kolik zhruba běháte?
Šest osm kilometrů, asi tak třikrát čtyřikrát do týdne. To mě tak jako uspokojuje.

LN: Jaké jsou tedy výhody běhání?
Je to jeden z důležitých faktorů v prevenci kardiovaskulárních chorob, kde dominuje ateroskleróza a její projevy jako ischemická choroba srdeční či mozková příhoda.

Josef Kautzner (62)

  • Přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
  • Mezinárodně uznávaný odborník v oboru arytmologie.
  • Člen výboru Evropské kardiologické společnosti a americké Heart Rhythm Society.
  • Autor celé řady vědeckých a vzdělávacích publikací.
  • Jeho hlavním klinickým i výzkumným zájmem jsou katetrizační ablace srdečních arytmií, srdeční resynchronizační léčba a zobrazovací metody v kardiologii.

LN: Stačí místo běhu i chůze?
Ano, ale doporučuje se chodit aspoň 30 minut denně. Tedy ne jenom po domě nebo po pracovišti, ale chodit aktivně. To znamená opravdu si na to udělat čas a jít svižnou chůzí 30 minut. V Japonsku se už od 60. let razila taková kampaň, že dali lidem krokoměry a měli ujít 10 tisíc kroků denně. Když si to zkusíte, zjistíte, že je to za den poměrně dost. To člověk jen tak nenachodí po pracovišti, to musí opravdu aktivně vyrazit ven.

LN: Takže pohyb je důležitý…
Je to jedna z věcí, které bychom měli pro sebe dělat. A lidé to nedělají. Všichni čekají, že přijde nějaká zázračná pilulka, která jim dovolí zhubnout a která jim všechno zlepší. Když se člověk pravidelně pohybuje a k tomu trochu cvičí, musím říct z vlastní zkušenosti, že se pak cítí mnohem lépe, vypadá lépe, nemá většinou bolesti, tedy pokud není samozřejmě závažně nemocný s pohybovým aparátem. A tělo se pravidelným pohybem zocelí.

LN: A na co bychom kromě pohybu měli dbát?
Druhá věc je strava a vůbec celá dieta. Není to tak, že bych musel držet nějakou dietu, ale to, co jím a co piji, je také důležité. Třetí je pak nekouřit. O tom není vůbec žádná diskuse. K tomu je tolik dat, že si mohou pan předseda Senátu Jaroslav Kubera a pan prezident Miloš Zeman říkat, co chtějí. Souvislost mezi kouřením a kardiovaskulárními chorobami je jasně prokázaná.

Pětina Čechů pije velmi rizikově, zkonzumuje dvě třetiny veškerého spotřebovaného alkoholu u nás

LN: Jaké množství cigaret vlastně škodí?
Stačí i pasivní kouření. Jsou studie z míst, kde se odvolal zákaz kouření na veřejných místech. Okamžitě se tam zvýšil počet infarktů. Kouření cigaret a tabáku obecně je jeden z nejhorších zlozvyků, které lidé mají. Pokud někdo má rodinnou anamnézu, že má rodiče, kteří měli v předčasném věku okolo 60 let už nějakou kardiovaskulární chorobu, třeba infarkt nebo mozkovou příhodu, a sám kouří, je to prostě... to se nedá už jinak říct, než že úplně ignoruje všechny poznatky a je na nejlepší cestě k tomu, aby měl předčasnou kardiovaskulární příhodu taky.

LN: Zmínil jste stravu. Co je tedy dobré na srdce?
Máme data z velkých populačních studií, která ukazují, že nejmenší výskyt kardiovaskulárních chorob mají lidé žijící okolo Středozemního moře. Není to tím, že jsou u moře, ale tím, že mají jinou stravu než my. Jedí víc zeleniny, ovoce a ryb, používají olivový olej a ořechy místo dezertů a živočišných tuků.

LN: Nakolik bychom měli omezovat červené maso?
Všechno, co člověk konzumuje, by mělo být s nějakou mírou. Neměl by se přejídat, neměl by vypít deset káv denně. Ale jsou studie, které ukazují, že když si dáte až čtyři kávy denně, je to nejlepší. Podobné je to u čaje či u tmavé čokolády. Když to nejíte nebo nepijete vůbec, je riziko o něco vyšší, a když potom hodně, je to ještě horší. Je to taková křivka ve tvaru písmene „J“. A to platí pro všechno, i pro alkohol.

O svátcích pijí i lidé, kterým pak hrozí otrava, varuje lékař

LN: Takže trocha červeného vína naopak prospívá?
Na alkohol se udělaly tisíce studií a ukazuje se, že možná je to jenom alkohol, nejde ani o červené víno nebo o speciální druh alkoholu. Trik je v malém množství alkoholu, který se pije pravidelně. Problém je, že když se pak udělaly další studie, přišlo se na to, že dávkování alkoholu se těžko kontroluje, takže se nedá lidem doporučit, aby pili pravidelně. Protože by to samozřejmě každý druhý vzal, jako že je to recept a že to nevadí.

LN: Takže jde o umění vypít toho málo?
Fakt je, že lidé okolo Středozemního moře si dají opravdu na oběd či na večeři jednu skleničku, víc ne. U nás, když se jde na večeři, se vypije celá lahev. To je možná ten hlavní recept. Pro ženy by to měla být jedna dvě jednotky, pro muže dvě až tři deci vína, ale to je všechno. Jde nám o tu pravidelnost. Nejhorší je to, co se praktikuje ve Skandinávii, že lidé pijí v pátek nebo v sobotu, opijí se do němoty a potom celý týden nic.

O svém diabetu třeba nevíte. Pozor na kombinaci málo pohybu, hodně jídla

LN: Proč je to nejhorší model?
Zhoršuje to průběh kardiovaskulárních chorob, zvyšuje krevní tlak a řada těch lidí má nekontrolovanou hypertenzi. Ale model, že se člověk trochu uskrovní v jídle a vybírá si jídla, která jsou zdravější, a třeba si k tomu dá malou dávku alkoholu pravidelně, je asi nejlepší. Nic se nemá dělat v excesu. Když budu běhat každý den padesát či sto kilometrů, už tam jsou určitá rizika, není všechen sport zdravý. Všechno je to o míře.

LN: A vážně tedy není červené víno nejprospěšnější alkohol?
Je spousta studií, které se snažily ukázat, že červené víno je lepší než co jiného, protože v něm je hodně antioxidantů. Jenže když uděláte studii na lidech, lidé, kteří pijí víno, jsou úplně jiní než ti, kteří pijí tvrdý alkohol nebo pivo. Záleží taky, jestli chodí víc sportovat nebo z jaké jsou společenské vrstvy, jestli kouří, či nekouří. Čili těch faktorů, které se do toho promítají, je tolik, že potom můžete udělat falešný závěr, že ten, kdo pije víno, je zdravější, protože pije víno. Ale to nemusí být pravda. Možná že teoreticky je v něm více antioxidantů, ale zase dávky, které byly prokázány v pokusech na zvířatech, že fungují jako antioxidační, jsou tak velké, že by člověk musel toho vína vypít hrozně moc. Takže pořád není moc jasné, jestli to není jenom efekt životního stylu.

LN: To je zvláštní věc.
Ale tak je to se vším, co se týká životního stylu. Jsou práce, které ukazovaly, že ti, kdo chodí třikrát až pětkrát týdně do sauny, mají dlouhodobě lepší prognózu. Ale nedá se to brát tak, že je to důsledek saunování, protože lidé, kteří mohou chodit pětkrát týdně do sauny, se jinak starají o své zdraví. Je to určitý projev životního stylu, a ne důsledek saunování. Tím nechci říct, že saunování je škodlivé, já ho mám rád.