„Všechno, co jsem o armádě věděl, bylo z filmů s Johnem Waynem,“ vzpomíná devětapadesátiletý plukovník texaské národní gardy Peter Coldwell na časy, kdy narukoval. Podobně jako někteří jeho předchůdci i on si vyloužil nasazení v zámoří. Jen v něm nejde o válku, stále ale jde o život. Coldwell je totiž vedoucím skupiny pěti amerických mediků, kteří do Česka přijeli pomáhat s epidemií covidu.
Původní plány Američanů počítaly se zapojením až osmadvaceti lidí. Jak ale Coldwell vysvětlil několika novinářům v Americkém centru v Praze, skupina pěti lidí je mnohem mobilnější. Do České republiky dorazil jeho tým minulý týden v úterý. Ve středu už se byli podívat na polní vojenskou nemocnici v Letňanech a následně navštívili i vojenskou nemocnici v Olomouci. „Byl jsem velmi překvapen, jak podobně to u vás chodí,“ přiznává plukovník. „Léčení, testování, a dokonce i používaná léčiva jsou stejná.“
Coldwellův tým dostává osobní ochranné prostředky před prohlídkou olomoucké nemocnice.
Bylo to především v Olomouci, kde mohl předat a uplatnit své zkušenosti z Texasu, kde se s covidem také utkal. Ty samé antigenní testy, které používal v zámoří, se právě teď zajíždí i v Česku. Podle některých odborníků mají ale mezery v přesnosti testování. Coldwell své české kolegy ale prý ubezpečil, že jsou velmi přesné.
Díky tomu, že je kmenově zdravotníkem na pohotovosti a traumatologii, ví, jak vypadá stresová situace. S koronavirem je to ale prý jiné. „Pracovat jako zdravotník v covidovém prostředí je trochu odstrašující. A samozřejmě je to nebezpečné,“ řekl Coldwell.
‚Praví hrdinové jsou vaši zdravotníci’
Česká republika je světovým unikátem tím, že má navázané oficiální vztahy hned se dvěma americkými státy – Texasem a Nebraskou. Mezi národními gardami obou států a českou armádou dlouhodobě probíhá spolupráce, Coldwell ale i tak ještě zkušenost s Čechy neměl. „Zhruba před patnácti lety jsem tu byl na dovolené. Jsem nadšený, že se mohu vrátit, byť za nepříjemných podmínek,“ říká už téměř šedesátiletý muž v maskáčové uniformě.
Peter Coldwell si nasazuje v olomoucké nemocnice ochranný oblek.
K Evropě má nicméně velice blízko. Do Spojených států přijel s rodiči z Anglie, když mu bylo sedmnáct. Ani po desítkách let mu z mluvy ostrovní přízvuk nevymizel.
Ačkoliv prý Coldwell obdivoval Johna Wayna jako hrdinu třeba ve filmu Zelené barety, sám nemá pocit, že by nyní „páchal“ heroické činy. „Heroickou práci odvádějí vaši zdravotníci. Jejich odhodlání a smysl pro detail je obdivuhodný,“ složil pochvalu americký zdravotník. Byl prý také příjemně překvapen, jakým způsobem reaguje na epidemii česká společnost. Lidé se tu prý chovají velmi zodpovědně, což je dle jeho slov nejlepší způsob, jak covid porazit.
Čechy tu Američané léčit nesmí
Role Coldwellova pětičlenného týmu mediků je v Česku hlavně konzultační. Léčit přímo české pacienty nemohou, podle plukovníka je to dáno extrémně složitým mezinárodním právem. Poznatky z Česka ale pravidelně předává domů. Okolo páté hodiny je každý den ve spojení s nadřízenými v Texasu.
Ostatně tamní situaci lze s tou českou srovnávat. V Česku se momentálně epicentrum covidu přesunulo z města, kde vir řádil na jaře, spíše na venkov. V Texasu to podle Coldwella bylo podobné. „Nejzasaženější byla velká města jako Houston, Dallas, San Antonio nebo Austin,“ potvrzuje americký lékař s tím, že právě v těchto místech, podobně jako v Česku v Praze, byla následná opatření nejtvrdší.
Americké zdravotníky doprovázel ředitel olomoucké vojenské nemocnice Martin Svoboda.
Bylo to právě v Texasu, kde podle Petera Coldwella lidé vzali virus trochu na lehkou váhu. „Mnozí měli pocit, že jsme velký stát s velkými vzdálenostmi mezi obyvatelstvem, takže budou skoro immuní,“ popsal situaci u sebe doma. Takové domněnky ale označil za nesmysl, k rychlému šíření nákazy postačí i jedinec.
Američtí zdravotníci zůstanou v Česku ještě týden, odlétat by měli 24. listopadu. Podle Coldwella jsou nyní tuzemská čísla nakažených na dobré cestě. „Mám radost vidět, že se to lepší. V mém domovském Texasu se to naopak o něco horší,“ uzavírá poněkud chmurně.
