Nejvyšší soud odmítl dovolání Ratha i dalších aktérů v korupční kauze kolem Buštěhradu

První větev kauzy

• Týká se manipulace zakázek na modernizaci nemocnic v Kolíně, Mladé Boleslavi či Kladně, opravy zámku v Buštěhradě či gymnázia v Hostivici. V červnu 2019 pražský vrchní soud poslal Ratha pravomocně na sedm let do vězení, uložil mu desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit ve výkonných funkcích v samosprávě. Manželé Petr a Kateřina Kottovi dostali po šesti letech vězení a pokutu 15 milionů korun. Nepodmíněné tresty soud vyměřil i dalším třem lidem, podmínku dvěma.
• Celá kauza začala v polovině května 2012, kdy byl Rath zadržen s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle obžaloby pocházely z peněz, které Rath a Kottovi brali za zajištění vítězství v tendrech. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie. Rath - tehdy hejtman a poslanec - byl obviněn z přijetí úplatku, policie začala stíhat i další lidi, mimo jiné Kottovy nebo šéfy dvou stavebních firem. V březnu 2013 navrhla Ratha a dalších deset lidí obžalovat.
• V dubnu 2015 vynesl Krajský soud v Praze nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení, další z obžalovaných odsoudil na pět let až po podmínečné tresty. V červenci téhož roku soud vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a podnikatelkou Lucií Novanskou. Rathovi vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku.
• V říjnu 2016 ale pražský vrchní soud rozsudek zrušil. Důvodem byly použité odposlechy, stěžejní důkazy obžaloby, které byly podle vrchního soudu pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli tomu podal stížnost k Nejvyššímu soudu (NS). Domníval se, že nebyl důvod, aby vrchní soud celou věc vrátil k novému projednání.
• NS v červnu 2017 rozhodl, že výsledky odposlechů jsou použitelné jako důkazy, a konstatoval, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauza se tak v říjnu 2017 vrátila opět ke Krajskému soudu v Praze. Rath tehdy dlouze zdůvodňoval svou námitku podjatosti vůči soudci Robertu Pacovskému a jeho senátu. Soud námitky podjatosti nevyslyšel.
• V červnu 2018 Krajský soud v Praze opět odsoudil Ratha na 8,5 roku do vězení, o rok nižší trest dostali Kottovi. Soud také nařídil, aby Rathovi propadlo 22 milionů zabavených policií, u Kottových šlo o 17 milionů a akcie. Ostatní (mimo jiné manažeři zdravotnických a stavebních firem) dostali nepodmíněné i podmíněné tresty. Rath i další se odvolali, pravomocný rozsudek padl o rok později. Rath nastoupil do vězení v říjnu 2019.
• Nejvyšší soud (NS) obdržel několik dovolání v kauze. Dnes Rathův advokát Roman Jelínek oznámil, že NS odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce, Ratha i dalších aktérů případu.

Druhá větev kauzy

• Týká se manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než 700 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha.
• Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění podle nich požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho převzali 3,34 milionu.
• V lednu 2017 vrátil Krajský soud v Praze druhou větev kauzy k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl též znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
• Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
• V dubnu 2018 policie oznámila, že navrhla Ratha v této věci obžalovat. O tři měsíce později státní zástupce podal obžalobu na devět lidí a osm firem (například Metrostav). Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
• Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
• Soud začal tuto větev projednávat v lednu 2018, loni v lednu krajský soud dal Rathovi osmileté vězení a o rok mu prodloužil už pravomocně uložený sedmiletý trest. Trestné činnosti se podle verdiktu soudu dopustilo i dalších osm obžalovaných lidí a devět firem. Například Kottovým soud zvýšil o dva roky jejich stávající šestileté tresty. Spolu s Rathem dostali také vyšší peněžité tresty. Manželé mají zaplatit po 20 milionech korun (uhradili již každý 15), Rathovi uložila soudkyně osmnáctimilionový trest. Všichni dostali i zákazy činnosti. Stavební společnosti Metrostav soud zakázal účast ve veřejných zakázkách na tři roky a uložil peněžitý trest.