BRUSEL Česká vláda dnes bude v Bruselu naposledy „postaru“. Večer začínající evropský summit bude totiž posledním ještě pod francouzskou taktovkou, ten další proběhne už za českého předsednictví a role vlády se zásadně promění. Ze spíše pasivního příjemce kompromisů se stane jejich tvůrcem.
Mirek Topolánek, Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra si však dnešek a zítřek prožijí ještě jakž takž v klidu. A Francouzům přitom budou usilovně držet palce.
Mají pro to dobrý důvod: tato schůzka slibuje jedny z nejvypjatějších debat za poslední roky. Lídři unie se mají shodnout na konkrétní podobě kontroverzních klimatických norem, schválit plán obnovy pro krizí postiženou evropskou ekonomiku a posvětit cestu k novému irskému referendu o Lisabonské smlouvě. „Tento summit bude těžký, jsou před námi důležitá rozhodnutí,“ řekl včera LN vicepremiér Vondra.
Linie, přes kterou nejede vlak Česká vláda se netají tím, že by zejména „zelenou“ legislativu nerada podědila, což v případě neshody nastane. „Naším zájmem je jasně dosáhnout na tomto summitu politické shody na klimaticko-energetickém balíčku,“ potvrdil Vondra.
Česko tentokrát nestojí na žádné barikádě. Patří ale ke skupině hlavně nových států a Itálie, které jsou ochotné souhlasit s „dvacítkovým“ plánem – snížením emisí o 20 % v roce 2020 – jen potud, pokud „špinavé“ uhelné elektrárny dostanou výjimku a nebudou si muset kupovat všechny povolenky na emise CO2 na burze. Polsko, které do Bruselu opět posílá prezidenta i premiéra, kvůli tomu hrozí vetem. Argumentuje tím, že 90 % jejich energie pochází ze spalování uhlí a aukcionování povolenek by neúměrně prodražilo účty domácností za teplo. „Červenou linií, přes kterou pro nás nejede vlak,“ nazval úlevu pro elektrárenské podniky i Vondra.
Elektrárny jsou však jen jedním z bodů, ve kterém se státy i po roce intenzivního vyjednávání stále rozcházejí. Mnozí proto předpovídají, že summit nebude trvat dva dny, ale víc. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy měl svoje protějšky instruovat, aby si na sobotu „nic neodkladného nedomlouvali“.
Bude „napravovací“ summit? Potřeba shody se stala novým náboženstvím, a to nejen kvůli podstatě věci, že se unie musí dohodnout, pokud má po zbytku světa chtít, aby ji ve snížení skleníkových plynů následoval. Má to i prozaičtější důvod: aby neskončili neúspěchem, chtějí Francouzi v případě krachu svolat do konce roku ještě jeden „napravovací“ summit. Drtivá většina lídrů se tomu ovšem hodlá mezi svátky vyhnout.
Lisabonská smlouva zkomplikuje život hlavně irskému premiérovi. Brian Cowen by měl sdělit světu, že hodlá uspořádat nové referendum a co za to bude Irsko požadovat od zbytku unie. Půjde o velmi kontroverzní rozhodnutí, proti kterému chce v Bruselu před místem zasedání protestovat několik občanských hnutí.
Mediální pozornost na sebe nepochybně strhne lídr kampaně NE Lisabonu, Ir Declan Ganley. Ze své nově otevřené kanceláře v Bruselu totiž právě dnes hodlá vyhlásit, že jeho Libertas jde do evropských voleb a začíná stavět kandidátky po celé unii.
„Nejdůležitější summit“ Evropské unie za mnoho let
Co se bude řešit? Lisabonská smlouva Ratifikace Lisabonské smlouvy se zkomplikovala letos v červnu, když ji v referendu odmítli Irové. Irský premiér Brian Cowen by měl na summitu představit cestu z této krize. Nejspíš oznámí, že by se v jeho zemi mohlo na konci příštího roku konat druhé referendum. Irové ale za to budou od unie něco požadovat - konkrétně nejspíš zachování postu eurokomisaře. Zatímco nyní má každá země jednoho, podle smlouvy se měl jejich počet snížit.
Boj proti změně klimatu Šéf Evropské komise José Barroso doufá, že členské země podpoří takzvaný klimaticko-energetický balíček, jímž chce unie změnám klimatu čelit. Hlavním cílem balíčku je do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o pětinu. Shoda ale vůbec není jistá. Například Polsko (ale i jiné země, které mají energeticky náročný průmysl) má k chystanému návrhu velké výhrady.
Finanční krize Členské státy se budou zabývat ozdravným plánem, kterým chce EU pozbudit hospodářství. Na pomoc ekonomikám členských zemí by podle Josého Barrosa mohlo jít 1,5 procenta ročního HDP unie, tedy asi pět bilionů korun. Členské státy ale musí tuto částku podpořit.
Východní partnerství V rámci takzvaného Východního partnerství by Evropská unie měla výrazně posílit spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem, Ukrajinou a Běloruskem. Sedmadvacítka chce s těmito zeměmi za určitých podmínek uzavřít takzvané asociační dohody, což by znamenalo, že státy poskočí na žebříčku vztahů s unií o stupínek výš. Účast Běloruska je stále nejistá. Vše závisí na demokratických reformách prezidenta Alexandra Lukašenka.
Hlavní hráči summitu Nicolas Sarkozy Francouzský prezident bude jako šéf předsednické země jednání řídit. Jeho cílem je úspěšně vyřešit co nejvíce témat, aby Francouzi mohli své předsednictví úspěšně zakončit.
Mirek Topolánek Premiér je na summitu v Bruselu naposledy v roli hosta. Příští rok už bude jako představitel předsednické země taková jednání řídit sám. Navíc co se nevyřeší na tomto summitu, „spadne“ do českého předsednictví.
Donald Tusk a Lech Kaczynski Z Polska jedou na summit dokonce dva vrcholní představitelé - premiér i prezident. Mají výhrady k navrhovanému energeticko-klimatickému balíčku a budou bojovat za schválení určitých výjimek pro Polsko.
Brian Cowen Irský premiér se bude na summitu snažit vyjednat co nejvíce výhod pro Irsko, pokud jde o Lisabonskou smlouvu. Irové by ji „vylepšenou“ mohli v novém referendu již schválit.
O autorovi| KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ TEREZA ŠUPOVÁ (od zpravodajek LN)
