Kontroverzní Mariánský sloup se zřejmě vrátí na Staroměstské náměstí. Loni jeho instalaci zabránila policie |
O navrácení Mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí rozhodli zastupitelé města zrušením předchozího zamítavého stanovistka minulý čtvrtek. Dost možná tak ukončili diskuse, které trvají už od 90. let.
Podle historika Macka byl Mariánský sloup, jehož repliku vytvořil sochař Petr Váňa, úžasné umělecké dílo, které ale mělo spoustu náboženských a politických konotací. Svržení sloupu v roce 1918 bylo definitivním „vykřičníkem“ za starou dobou. Politici prý hledali něco viditelného, co by jejich odpůrce zabolelo.
Lidovky.cz: Lze mluvit o tom, že obnova sloupu rozděluje společnost?
V současnosti to tak je. Ovšem v souvislosti s Mariánským sloupem je společnost znepřátelena už od jeho strhnutí v roce 1918, od počátku první republiky. Už tehdy se národ rozpůlil. Kdykoli se o věci spustí diskuze, je velmi živá.
Myslím, že když přijde na takovou věc, která tak aktivně pobuřuje společnost, přinejmenším je dle mého vhodné počkat a nejprve spor vyřešit. Nějaká míra taktiky a tolerance by u obou stran mohla být rozhodně vyšší.
Lidovky.cz: Dá se sloup chápat jako uctění habsburské nadvlády?
To určitě ne. Sloup na Staroměstském náměstí vznikl v roce 1650 jako poděkování za vítězství nad Švédy.
Lidovky.cz: Ale odpůrci tím argumentují...
Je to historie, která se váže na prostředí, kde žijeme. Shon kolem sloupu odpovídá charakteru doby po vzniku první republiky, kdy se zrodila averze vůči všemu habsburskému. Došlo tehdy k ohromnému zvednutí emocí a původně to měla být mnohem rozsáhlejší akce. Vzbouření občané Žižkova v čele s bohémem Frantou Sauerem měli po strhnutí sloupu namířeno na Karlův most a chtěli svrhnout sochy do Vltavy - protože, zjednodušeně řečeno, co je barokní, jako by bylo habsburské. Tam je již policie zastavila. V té době byly například po republice rozbíjeny sochy svatého Jana Nepomuckého, protože to byl „habsburský svatý.“
Lidovky.cz: Takže protihabsburská averze dodnes přetrvává?
Když jsem jednou studentům položil otázku, zda obnovit sloup, či ne, spustila se tak dramatická diskuze, jakou jsem nezažil. Obě strany používaly argumenty, které vznikly přímo po stržení toho sloupu a dodnes se vůbec nezměnily. Obě skupiny se zakopávají ve svých pozicích.
Fascinuje mě, jak je možné, že taková starobylá památka může být i dnes ohniskem aktuálních emocí a sporů. Lidé jako by zapomněli, že se doba změnila. Stále se na to nedíváme jako na památku, ale jako na živou kauzu. Problém je, že si ani jedna strana snaží dost aktivně prosadit a ta druhá tomu aktivně brání. Měl by zde nejdříve vzniknout prostor pro tolerantní diskusi. Lidé by měli respektovat fakt, že naše dějiny byly dramatické.
Lidovky.cz: Podle vašeho názoru – má být Mariánský sloup obnoven?
Na to podle mě neexistuje jednoznačná odpověď. Domnívám se, že je to potřeba posuzovat ze tří pohledů - kompozice náměstí, současné rozdělené společnosti a neposledně z uměleckohistorického a památkářského hlediska.
Boj o Mariánský sloup: Váňa na stavbu nemá nárok, uvedl Hřib. Příznivci sloupu jsou stále na náměstí![]() |
Obvykle když dojde k pohromě, škody se okamžitě napravují. Myslím, že stejně tak tomu mělo být v případě barbarského stržení sloupu. Čím jsme dál od jeho existence, tím spíše ty argumenty pro jeho obnovu slábnou. Vstupuje mezi to více problémů.
Lidovky.cz: V čem vidíte největší problém?
Zásadní problém vidím v památkářské rovině. Některé části sloupu se nezachovaly tak, aby bylo zřejmé, jak původně vypadaly a některé nebyly nalezeny vůbec. V těchto případech by šlo o velice volnou kopii. A to považuji za opravdový problém. Kdyby sloup byl prací průměrného sochaře, asi by nebyla taková potíž vytvořit repliku. Ale autor původního díla Jan Jiří Bendl byl špičkový sochař raného baroka, bude nemožné napodobit kvalitu díla.
Lidovky.cz: Má to nějaké řešení?
Napadá mě: jestliže se společnost rozhodne ten sloup obnovit, musí být replikou něčeho, co se dá velice těžko rekonstruovat? Neměl by být raději nový, případně s využitím starších částí? To je podle mého názoru zásadní otázka a překvapilo mě, že se touto otázkou žádná diskuze nezabývá. Samozřejmě chápu, že je to riskantní, ale kdykoli vzniká něco nového na takto pozoruhodném místě, vždy je zde riziko, že se to nepovede.
Lidovky.cz: Co by obnova sloupu tedy znamenala pro kompozici náměstí?
Sochař Váňa připlul z Brandýsa přes Mělník do Prahy s díly na obnovu Mariánského sloupu |
Sloup nestál na náměstí sám. Přímo naproti mu byl vystavěn pomník Jana Husa, který na něj reaguje. To, jak teď náměstí vypadá, je torzo. Janu Husovi tam chybí protějšek, se kterým komunikuje - tedy sloup s Pannou Marií. Obnovou by byl tedy zachován „spor“ těchto dvou monumentů, odrážejících historickou realitu. Lze dokonce říci, že Husův pomník byl na tom napětí založen.
Lidovky.cz: Je podle vás vůbec vhodné komponovat nové prvky na tak historicky hodnotné místo, jako je pražské Staroměstské náměstí?
Je to samozřejmě významné místo. Nejen pro nás, ale i pro zahraniční návštěvníky. Má i nezástupný politický význam a politiky je proto sledováno. Můžeme očekávat, že vše kolem výstavby sloupu bude okamžitě interpretováno, ale i dezinterpretováno. Takové místo si o to říká.
Abych to tedy shrnul, z hlediska kompozičního se tam hodí. Z hlediska věrohodnosti je to dle mého vysoce problematické. V tématu je ale především důležitá tolerance obou stran.
MARIÁNSKÝ SLOUPZdroj: ČTK |