Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého byla letos nejpodstatnější pro školství koronavirová krize. „Potěšilo mě, jak většina škol a učitelů dokázala zvládnout dálkovou výuku, ačkoli jsme se na nic takového nikdy předtím nepřipravovali,“ řekl Černý.
Školy budou od 4. ledna fungovat v nejvyšším stupni PES. Do lavic usednou jen žáci 1. a 2. tříd |
Podobně se vyjádřili předseda školských odborů František Dobšík a šéfka Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) Renata Schejbalová. „Učitelé se museli naučit ovládat nové počítačové aplikace, změnit formy výuky, naučit se pracovat jinak. Myslím, že většina se s tím vypořádala se ctí,“ řekla.
Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka byla ale schopnost vyrovnat se s novou situací ve školách rozdílná. „Některé školy to zvládly perfektně již v jarním období, některé se dopracovaly do tohoto stavu až v období podzimním a existují i školy, kde jsou stále ještě v situaci, kdy to zcela nefunguje,“ uvedl. Podle něj je to i tím, že mnohdy žáci nemají podmínky pro distanční vzdělávání. Za pozitivní Zajíček označil to, že pandemie urychlila digitalizaci vzdělávání a že učitelé začali víc rozlišovat mezi podstatným a méně potřebným učivem.
Podle Schejbalové se jako důležitá v souvislosti s pandemií ukázala i schopnost ředitelů rychle reagovat na změny. Žáci se podle ní museli naučit být více samostatní a odpovědní za své vzdělávání. Dobšíka zklamala komunikace ze strany ministerstva školství, podle něj mělo být v pokynech pro školy pružnější. Černý připomněl, v jaké nejistotě se v době krize ocitly mateřské školy. Při první vlně epidemie na jaře se na doporučení ministerstva zavřelo 95 procent z nich, na podzim zůstaly otevřené.
Děti prosí Ježíška, ať zastaví covid. Přejí si chodit zase do školy, píšou mu v dopisech |
Za podstatnou událost v uplynulém roce zástupci škol i jejich zaměstnanců označili i změnu financování, díky které školy už nedostávají peníze jen na počet žáků, ale i počet odučených hodin. Zástupci ředitelů i učitelů se shodli, že se nenaplnily obavy, že financování nebude dobře fungovat. „Vše bylo transparentní a idea předvídatelnosti rozpočtu škol se postupně naplňuje, což považuji za pozitivní,“ shrnul Dobšík.
Schejbalová se Zajíčkem se neshodli na hodnocení schválených změn v maturitách. Zatímco šéfka AŘG se obává, že se jimi opět snížily nároky na maturitní zkoušku, předsedu Unie CZESHA zklamaly průtahy ve schválení změn. Od jara 2021 měla být maturita povinná z češtiny, cizího jazyka i matematiky, ale podle novely budou státní maturitní testy povinné z češtiny a druhý předmět si maturanti budou moct vybrat z cizího jazyka a matematiky. Testy se podle nové úpravy vyhlášky o maturitách nebudou známkovat, ale budou se hodnotit procenty a slovy „uspěl“ či „neuspěl“.
