Vše odstartoval jeden tweet. Pirátský europoslanec Marcel Kolaja se na sociální síti před dvěma týdny pochlubil fotkou ze schůzky šéfa Pirátů Ivana Bartoše s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim a připsal, že oba politici se shodli na potřebě posílení role Evropského parlamentu.
„Pirátská strana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě EU místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových,“ informoval Kolaja.
Společně s @EP_President Davidem Sassolim a @PiratIvanBartos jsme se shodli, že je potřeba posílit roli Evropského parlamentu. @PiratskaStrana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových. pic.twitter.com/fJQoiz0CuI
— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) June 30, 2021
A právě zmínka o změně hlasování zapůsobila jako rozbuška. Premiér Andrej Babiše (ANO) sršel slova o zrádcích, páté koloně, ztrátě národní suverenity či bláznech, na naivitě pirátského návrhu se shodla i řada českých europoslanců. „Podle mě je ten návrh populisticko-naivní. Na něm se nejlépe ukazuje, že Piráti fungování Evropské unie zatím moc nerozumí a velmi často rychleji střílí než míří,“ řekl serveru Lidovky.cz Tomáš Zdechovský, europoslanec a místopředseda KDU- ČSL.
Podle exšéfa české diplomacie a současného europoslance Alexandra Vondry (ODS) zavedení většinového hlasování v zahraniční politice a daních znamená federalizaci EU, která je pro nás nevýhodná. „Vedlo by to jen k vyšším daním nebo třeba k tomu, že bychom už nemohli udržovat zvláštní vztahy s Izraelem. Byli bychom v EU přehlasováni,“ uvedl pro Lidovky.cz.
Piráti a STAN představili 43 adeptů do vlády. Patří k nim Wagenknecht či exkandidát na prezidenta Hilšer |
Předseda modrých Petr Fiala má v problematice hlasování také jasno. „Jednomyslnost je rozumný princip, jak dosáhnout v klíčových věcech shody a respektovat zájmy všech členských státu,“ sdělil serveru Lidovky.cz. Rovněž europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil je k pirátské ambici skeptický, podle něho není na stole nějaké další posilování EU. „Evropa nyní řeší jiné klíčové otázky, například se potýká s problémem výkladu právního státu. Není politicky moudré v této atmosféře posilovat orgány EU,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Z Kolajova návrhu na hlasovací změny neplesá ani koaliční partner Pirátů Vít Rakušan, předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN). „Osobně bych dal přednost v Evropské radě v důležitých tématech jednomyslnosti – a daně nebo vnější záležitosti EU za důležité považuji. Ale je to otázka diskuse, aby jedna země nemohla vydírat všechny ostatní,“ podotkl pro Lidovky.cz.
Jediná slova politické chvály, která na Kolajův návrh zní, přicházejí od komunistů. Jejich stínová ministryně pro resort evropské politiky, členka Evropského parlamentu Kateřina Konečná, po podobném návrhu již dlouho volá. „Zcela souhlasím, že v daňových otázkách má zrušení jednomyslnosti smysl. V tuto chvíli se například odhaduje, že kvůli jednomu členovi EU – Lucembursku – a jeho daňové politice přichází ostatní členské státy až o 23 miliard eur ročně,“ uvedla pro Lidovky.cz s odkazem na firmu Amazon, která měla loni v Evropě rekordní zisky, ale jelikož platí daně v Lucembursku, kde vykázala ztrátu, nezaplatila nic. „V otázkách zahraniční politiky bych jednomyslnost ale zachovala,“ dodala.
Smířliví experti
Ačkoli politici vesměs nenechávají na Pirátech nit suchou, experti na evropskou integraci tak skeptičtí ke změně hlasování nejsou. „Co se týče většinového hlasování, tak minimálně v zahraničně politických otázkách možné je a umožnilo by pak rychlejší jednání,“ sdělil serveru Lidovky.cz Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Podle něho by se mohlo z jednomyslnosti vyjmout například rozhodování o civilních, policejních nebo vojenských misích EU, dále rozhodování v otázce sankčních seznamů, a za třetí odsuzování zásahů proti lidskoprávním aktivistům.
Babiš se odmítl omluvit Pirátům za výrok, že chtějí k lidem nastěhovat migranty. Ani náhodou, uvedl |
„To vše dnes vyžaduje jednomyslnost a některé členské země, například Maďarsko, konstantně rozhodování blokují. To pak vrhá špatné světlo na celou EU. Zároveň se ale nejedná o nějaké zásadní otázky, které by zasahovaly do suverenity země,“ doplnil s tím, že i nadále by každé zemi zůstala i v těchto oblastech červená karta, pojistka veta.
„Každá země může říct ne. V tomto směru pirátský návrh podporuji, je to logické, pomohlo by to k tomu, aby EU získala silnější hlas ve světě a mohla reagovat rychleji, aby malichernosti neblokovaly společné pozice,“ shrnul. V daňové oblasti ale připustil kontroverze a nutnost širší diskuse. „Je to citlivá otázka,“ uzavřel.
S většinovým rozhodováním nemá problém ani někdejší ministr zahraničí a současný poradce premiéra pro legislativní otázky Cyril Svoboda. „Myslím si ale, že je to neprůchodné, protože to velké státy jako Francie či Německo zablokují, nikdy to nedovolí,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Upozornil však na palčivější problém, který je vadou na evropské kráse. „Za porušení dohodnutých pozic a pravidel v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky neexistují v evropském právu žádné sankce. Pokud by chtěli Piráti opravdu vážně posílit zahraniční politiku EU, tak by měli bojovat o nějaký automatický mechanismus sankcí pro ty členské státy, které to nebudou respektovat,“ vzkázal Svoboda. Revizi základních práv EU nicméně vždy podle něho dělali titáni, kteří měli vizi. Pokud by ČR chtěla být frontmanem, tak musí mít osobnost evropského formátu. „V šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi zatím takovou osobnost bohužel nevidím,“ dodal.
