Lidé s vysokými platy často berou ani ne pětinu toho, co před penzí vydělávali. Naopak ti s nižšími platy si ve stáří téměř vůbec nepohorší. Takové rovnostářství je ve vyspělých zemích unikátem a podle soudců se musí změnit. Ministr práce Jaromír Drábek už dokončuje návrhy na nové státní důchody. Zatím není jisté, jestli se lidé s vyššími příjmy dočkají vzestupu důchodů. „Musíme to vyřešit tak, abychom nespravedlivé penze srovnali, jak nás vyzval soud, a zároveň příliš neprohloubili státní dluhy,“ říká ministr práce Jaromír Drábek.
Už teď je naopak jisté, že lidé s vyššími příjmy budou státu odvádět méně peněz na sociálním pojištění. Tím, že budou platit méně, budou jejich důchody spravedlivější. Stropy na odvody sociálního pojištění ještě příští rok zůstanou na šestinásobku průměrného platu (nyní kolem 138 tisíc měsíčně). Už od ledna 2012 by ale strop klesl na trojnásobek průměrného platu. Od pojistného by tak byly osvobozeny všechny příjmy na 69 tisíc měsíčně.
Právě pokles stropů zatím vypadá jako nejschůdnější cesta, jak se zbavit příliš rovnostářských důchodů. Ministerstvo práce bude ale velmi pravděpodobně zároveň muset i mírně zvýšit penze lidí s vysokými platy.
Na rozdíl od penzijní reformy se tyto změny dotknou i současných důchodců. Pro ty, kdo měli před penzí nízké a průměrné platy, se nic nezmění.
Ve většině evropských zemí jsou penze podstatně méně rovnostářské právě díky stropům na sociální pojištění. Osvobození od odvodů začíná na podstatně nižších částkách než v Česku.
V sousedním Německu se pojistné na penzi platí jen do 1,6násobku průměrného platu, v Maďarsku do dvojnásobku. Pokud by tedy německý nebo maďarský model platit u nás, od povinných odvodů státu by byly osvobozené všechny příjmy nad 37 nebo 46 tisíc korun měsíčně. Nyní na úlevy dosáhne jen kolem jednoho procenta zaměstnanců s nejvyššími příjmy.
