Od prvního ledna příštího roku by ale měly všechny krajské „sledky“ přejít pod Útvar zvláštních činností (ÚZČ), servisní složku Policejního prezidia. Nejde o žádnou maličkost. Vznikne útvar o více než tisícovce lidí.
„Mohu potvrdit, že vedení policie rozhodlo o změně v organizaci práce specializovaných složek určených ke sledování. Důvodem změny je zejména snaha o zefektivnění této služby a zvýšení její dostupnosti,“ uvedla pro LN Iveta Skupien z Policejního prezidia. Podobnými slovy ospravedlňovalo vedení policie loňské sloučení protikorupční a protimafiánské policie.
„Sledky“ u velkých kauz
Prakticky v každé závažnější trestní kauze vyšetřovatelé využívají kromě odposlechů i „sledku“. Mapují díky ní pohyb a kontakty podezřelých osob. A to například při výrobě a distribuci drog. Slouží ale i k rozkrývání daňových úniků. „Sledkaři často napomáhají odhalování daňových podvodů s pohonnými látkami. Sledují například pohyby cisteren, které podle dokumentace mají opustit zemi, ale ve skutečnosti se tak nestane,“ popsal LN bývalý detektiv.
Ze statistik vyplývá, že každoročně jde o tisíce případů. Kupříkladu v předminulém roce policie využila sledování ve 4476 případech. Za loňský rok dosud policie podrobné údaje nezveřejnila. Její požadavky nicméně rostou. To se promítlo i do koncepčního materiálu. Zmiňuje se o tom Koncepce rozvoje policie do roku 2020, kterou v pondělí schválila vláda.
„Dochází trvale k narůstajícím požadavkům na specializované úkony zajišťované výhradně Útvarem zvláštních činností. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné nejen technologické posílení kapacit útvaru nejmodernějšími technickými prostředky, ale i navýšení odborníků v jednotlivých problematikách kontaktního a technického sledování,“ konstatuje materiál. Dokument však paradoxně neobsahuje ani slovo o chystané reorganizaci klíčové servisní složky policejní práce.
LN se dotázaly, jestli existují statistiky, z nichž by vyplývala potřeba centralizace informací o sledování. „Vzhledem k tomu, že činnost této služby podléhá zvláštnímu, často utajovanému režimu, nelze v této souvislosti poskytovat žádné další informace,“ obešla odpověď mluvčí Policejního prezidia Skupien. Na dotazy z obdobných důvodů nereagovalo ani ministerstvo vnitra.
Pozor na úniky
Koncentrace informací však vzbuzuje obavu z možných úniků citlivých údajů. Ostatně policie aktuálně řeší ve svých řadách hned několik kauz spojených s vynášením informací.
Nové pracoviště policie určené ke sledování by přitom mělo na jednom místě soustřeďovat přehled o všech osobách v České republice, na které má policie políčeno.
Zneužití centralizovaných dat se obává muž s nebývalou zkušeností v oboru – Tomáš Almer, bývalý ředitel Útvaru zvláštních činností, jenž velel nasazování policejních odposlechů a „sledek“ v letech 2001 až 2012.
„Existovaly obavy, že vznikne centrum, v němž se soustředí příliš mnoho citlivých informací, které jsou obchodovatelné,“ vysvětlil LN Almer důvod, proč i přes historické debaty nikdy ke sloučení krajské a centrální složky nedošlo. Žádné policejní vedení kvůli takovému riziku na změnu nekývlo.
„Statistická šetření navíc nikdy neprokázala, že by existoval věcný důvod, proč by se měla krajská pracoviště s ÚZČ sloučit,“ dodal Almer.
Naznačil, že mezi kritiky slučování byli v minulosti především krajští policejní ředitelé, kteří nechtěli přijít o zajímavou část svých pravomocí. Nyní se kupříkladu šéf středočeské policie Václav Kučera k zamýšlené změně vyjádřil opatrně. „Doufám, že to pro nás nebude žádná zásadní změna. Věřím, že tato servisní činnost bude zabezpečena minimálně stejně dobře jako dosud,“ řekl LN. O motivech slučování však nechtěl spekulovat a odkázal na vyjádření Policejního prezidia.
„Systémově se tím vytvoří předpoklad, aby bylo možné vytěžovat velmi citlivé informace z celé republiky. Neexistují zároveň žádné měřitelné ukazatele, které by dokumentovaly, že by to cokoli zlepšilo,“ varoval před další reorganizací Tomáš Almer.
