Jen za stravu a ubytování utratí studentka Zuzana Koláriková sedm tisíc korun. Má štěstí: podporují jí rodiče. Když se připočítají výdaje za dopravu a učební pomůcky, může být 10 tisíc korun málo. Vysokoškoláci proto granty vítají.
PRAHA Za ubytování na pražské studentské koleji dá vysokoškolačka Zuzana Koláriková z Hradce Králové měsíčně necelé tři tisíce. Za stravu utratí ještě o tisíc korun víc. Oproti většině svých vrstevníků má ale výhodu: stravu, ubytování i dopravu po Praze ji platí rodiče. „Dokud budu studovat, chtějí mi tyto výdaje rodiče platit,“ vysvětluje studentka, která letos končí Vysokou školu chemicko-technologickou. Kdyby jí rodiče nepodporovali, musela by si peníze vydělat sama.
Její kamarádka, která také v Praze studuje a pochází z Hradce Králové, je na tom hůř. Bydlí s přítelem v podnájmu, kde měsíčně platí dva a půl tisíce korun. Za stravu dává zhruba čtyři tisíce. „Kdybych si to platit nemusela, nemusela bych ani tolik pracovat a měla bych na studium víc času,“ přiznává studentka Fakulty humanitních studií Jana Beranová. Rodiče jí pomáhat nemohou, jsou v důchodu.
Výhodou obou dívek je, že za skripta ani učebnice nemusí měsíčně moc utrácet. Shodují se na tom, že studenti technických fakult, nebo například medicíny, utratí za skripta každý měsíc několik set i tisíc korun. Ti jsou na tom tedy podstatně hůře. Měsíční náklady přes 10 tisíc korun pak nejsou výjimkou.
Výhodou proto je, když mladý člověk může studovat ve stejném městě, ve kterém bydlí. To je i případ třiadvacetileté Jany Šimáčkové. „Bydlím u rodičů, takže nájem neplatím,“ popisuje studentka práv brněnské Masarykovy univerzity. Navíc pokud má nějaké větší výdaje, pomohou jí s nimi právě rodiče nebo přítel.
Všechny oslovené studentky by třítisícové granty uvítaly. Podle nich by se mohly víc zaměřit na studium a nikoliv na to, jak shánět peníze na živobytí. Některé by se mohly víc osamostatnit a ulevit tak rodičům, kteří jim vypomáhají. „ Peníze by mi pomohly zvládnout studium v menším stresu,“ dodala Jana Beranová.
***
Návrhy změn ve vysokoškolském vzdělávání
Zavedení tří typů škol: výzkumné, vzdělávací a profesně orientované Granty na studium pro všechny vysokoškoláky - chudé i bohaté, který by byl kolem 3000 korun měsíčně Státní dotace (normativ) by nedostávaly už jen státní vysoké školy, ale i soukromé Do správních rad vysokých škol by měli zasednout kromě vědců a zástupců měst i byznysmeni; ti by měli tlačit na lepší výsledky školy a na oplátku do ní přinést soukromé finance Otevření diskuse o zavedení školného na vysokých školách; to by ale mohli studenti splácet až po dokončení studia, když začnou vydělávat Dát možnost studovat i lidem ze sociálně slabých rodin a vytvořit pro ně přijatelné podmínky
Lidé si cení vzdělání
V roce 1992 považovalo vyšší vzdělání za důležitou podmínku životního úspěchu 62 % Čechů. V roce 1999 to bylo již 73 % dotazovaných. Na konci roku 2007 považovalo vysoké vzdělání za důležité už 85 %. Stejně velký podíl populace (83 %) si myslí, že vysokoškolské vzdělání je jednou z nejlepších životních investic.
