Vymezil se také vůči tvrzení obžaloby, že jakožto projektant měl provádět autorský dozor na stavbě. Muži hrozí za nedbalostní obecné ohrožení až osmileté vězení.
Hlavní město Praha po nich žádá 8,2 milionu korun, které vynaložila na odstranění zřícené konstrukce. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu a dva ze zraněných požadují dohromady 206 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy.
Lávka, která spojovala Troju s Císařským ostrovem, se zřítila v prosinci 2017. Její stav předtím experti dlouhodobě označovali za špatný či havarijní. Státní zástupce Šimon Vavrečka při čtení obžaloby vyjmenoval řadu zranění, které nehoda způsobila třem mužům narozeným v letech 1957, 1974 a 1983 a ženě s ročníkem narození 1954.
Nejhůře ze všech dopadla právě žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha, s trhlinami střev, zlomeninami čelisti, očnice, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti. Muži měli polámané kosti nebo obratle.
Obžaloba tvrdí, že projektování lávky i její konstrukci doprovázely chyby, které vedly k narušení ocelových lan korozí. Ke zřícení podle státního zástupce přispělo špatné vyhodnocení stavu lávky a nevhodně provedené opravy. Oběma obžalovaným hrozí dva až osm let vězení nebo peněžitý trest.
Stráskému klade obžaloba mimo jiné za vinu, že ve výpočtech nezohlednil vliv větru a teploty a že řádně nevykonával autorský dozor, což údajně vedlo k nekvalitnímu provedení prací.
Semecký pak podle obžaloby věděl o špatném až havarijním stavu lávky, když měl k dispozici několik desítek záznamů a posudků, které na problém upozorňovaly. Státní zástupce mu vyčítá také nedodržení zákazu používat při údržbě lávky posypové soli. Proti tomu se muž ohradil. „Byl vydán striktní zákaz všem údržbovým firmám, že mohou používat jen písek nebo drobný štěrk. Nebylo v gesci pracovníků TSK provádět kontrolu realizace těchto opatření,“ podotkl.
Nová lávka už stojí, zpřístupněna by měla být do konce letošního října. Vyjde na 128 milionů korun, pro město ji od loňského listopadu staví firma SMP CZ. Dopravu na místě zatím nahrazuje přívoz.
Město v roce 2018 vyplatilo každému ze zraněných 50 000 korun. Další peníze uhradila dvěma z poškozených pojišťovna. Vedení Prahy s ní uzavřelo dohodu, podle které dostali peníze ještě před skončením policejního vyšetřování. Výši odškodnění pojišťovna nesdělila.
Obžalovaný Stráský jakoukoliv vinu odmítá
Stráský míní, že zřícení konstrukce zapříčinily úpravy a údržba lávky v průběhu času - konkrétně „posypová sůl, nevhodné opravy, povodeň a nešťastná oprava z roku 2012“. „Konstrukce se natřela, nemohla dýchat. Byla na ní sůl, díky tomu výztuž korodovala a zvětšovala se. (...) Kdyby se tam nepoužívala sůl, tak tady nejsme. To je naprosto jednoznačné,“ prohlásil projektant. Osm let stará oprava pak podle něj konstrukci znehodnotila a odsoudila ji ke zřícení.
Obžaloba tvrdí, že Stráský nevykonával při stavbě lávky řádně autorský dozor, což vedlo k nekvalitnímu provedení prací a nedostatečné ochraně nosné konstrukce před korozí. Muž ale uvedl, že provádění dozoru neměl v popisu práce. „Za provedení prací zodpovídá stavbyvedoucí, který řídí stavbu. Musí organizovat práci tak, aby byla provedena kvalitně. Za to nemůže odpovídat projektant, to je postavené na hlavu. Projektant nemá možnosti něco ovlivnit,“ řekl.
Odmítl také názor, že při výpočtech nezohlednil vliv zatížení větrem a teplotou. „Nedopustil jsem se žádného podvodu nebo chyby,“ zdůraznil a zpochybnil erudici a odbornou praxi znalce, který zpracoval posudek pro policii. „Nepředložil jediný výpočet, kterým by doložil svá tvrzení,“ poznamenal.
Obžaloba viní Stráského a bývalého vedoucího oddělení mostů Technické správy komunikací Antonína Semeckého z toho, že se kvůli jejich nedbalosti vážně zranili čtyři lidé, kteří po lávce v době jejího zřícení procházeli. „S tím, co tady řekl státní zástupce, nemohu souhlasit. Myslím si, že obžaloba není založena na faktech. Je mi nesmírně líto utrpení těch lidí, ale své svědomí mám čisté,“ dodal Stráský. Tvrdí, že udělal všechno pro to, aby byla postavena bezpečná konstrukce.
Stráský si svou obhajobu pečlivě připravil, hovořil několik hodin a výpověď chtěl doplnit promítáním prezentace, což mu soud neumožnil. Muž proto vytištěné podklady rozdal alespoň soudnímu senátu a novinářům pak prezentaci poskytl na CD. Předseda senátu ho vyzýval, aby hovořil stručně, na to ale stavař nepřistoupil. „Jde o můj život, o moji pověst, musím se bránit. Nezlobte se, že je to dlouhé, nechci z toho dělat divadlo, ale strašně mi to ovlivnilo život. Je mi 74 roků a na konci mé kariéry zjišťuju, že jsem všechno dělal špatně,“ podotkl.
