Hamáček: Je jen otázkou, kdy dojde k dalšímu zpřísnění režimu. Česko má namířeno do pátého stupně PES |
Významnou roli by v pozitivních číslech mohla vykazovat práce z domova, k níž se právě v Praze uchyluje nejvíc lidí. Vyplývá to z výzkumu Život během pandemie, který vede sociolog Daniel Prokop.
  |
„Naše analýzy ukazují, že na home office sice může přejít omezená skupina lidí, ale jedná se o jedince s vysokým počtem kontaktů, které jsou tím redukovány,“ uvádí komentář k nejnovějším datům. Ta mimo jiné poukazují na to, že na konci listopadu se část lidí vrátila do běžného režimu, tedy do kanceláře. Z domova pracovalo v týdnu od 30. listopadu plně jen třináct procent lidí. Na jaře to bylo 23 procent lidí.
Takových hodnot práce z domova během druhé vlny nikdy nedosáhla. Během října a listopadu se z kanceláře do obýváku přemístilo šestnáct procent lidí. Podle analýzy se situace nezměnila ani po 28. říjnu, kdy bylo zaměstnavatelům nařízeno nasazovat home office v možných případech. „Osobní přítomnost v práci výrazně rozšiřuje okruh osob, s nimiž lidé přicházejí do kontaktu, a to v průměru až dvakrát,“ ukazuje analýza.
Hlavní město na tom bylo jinak. Praha se k jarním číslům přiblížila nejvíce. V metropoli dominují kanceláře a člověk z nich může často snadno přesunout svou práci domů.
V krajích, které jsou na tom nyní epidemiologicky nejhůře, mohlo sehrát roli právě to, že zaměstnání tu často vyžaduje cestu na pracoviště. Všichni ti, kdo pracují manuálně, se přitom podle sociologické analýzy rovněž nechávají méně testovat. Jsou to sektory zemědělství, průmysl, obchod a služby.
Hodnoty domácí práce jako na jaře atakovali kromě Pražanů i ti, kdo pracují v IT nebo ve finančním sektoru. Na pracoviště podle analýzy aktuálně dochází kolem osmdesáti procent pracujících. Na jaře to bylo padesát až šedesát procent.
Co by pro Česko znamenal konec nouzového stavu? Politici se nemohou shodnout, zda je potřeba |
V jarních měsících se přitom do čísel promítlo i to, že řada lidí využívala ošetřovné, případně jiné pracovní nepřítomnosti.
„Pomalý návrat k home office během podzimu se jeví jako klíčový faktor pro další šíření epidemie. Zatímco lidé docházející plně na pracoviště měli na sklonku října v průměru 25 blízkých kontaktů týdně, plná práce z domova byla spojena jen s osmi kontakty týdně. To je téměř tak málo jako u nepracujících,“ říká analýza.
Málo testů
Vysoká míra testování přitom sehrává zásadní roli ve zvládání epidemie, aspoň do doby, než přijde vakcína.
„Mezi lidmi plně pracujícími z domova je dlouhodobě nejvyšší míra protestovanosti rizikové skupiny ve srovnání s plnou i částečnou docházkou na pracoviště. Nutnost docházky na pracoviště tak pravděpodobně alespoň částečně odrazuje od testování či v něm přímo brání,“ stojí v analýze.
Jen za pátek se nakazilo 8800 lidí, jde o největší číslo za poslední měsíc. Každý čtvrtý měl pozitivní test |
Míra testování a trasování je stěžejní také podle Martina Šmída z Akademie věd. Ten stojí v čele týmu, jenž vyvíjí softwarový simulátor, který porovnává účinek různých opatření proti covidu. „V Praze se nákaza rozšířila dřív, lidé se podle toho zařídili a chodili se víc testovat,“ sdělil serveru Lidovky.cz.
Graf údajů k 17. prosinci.
Podle včerejších dat systému PES se situace v Praze zhoršila, stále ale zůstává jako jediná ve třetím stupni, pravda při její horní hranici. Skóre hlavního města je 59.
V nejhorším pátém stupni je Liberecký, Moravskoslezský a Zlínský kraj, kde je nejvyšší skóre 81. Na spodní hranici nejvyššího stupně, se skóre 76, je také Královéhradecký a Ústecký kraj.
Lidé se více socializují
Data průzkumu Život během pandemie ukazují také na to, že lidé se začínají opět více socializovat. V září setkávání s dalšími lidmi omezili, ovšem ani tentokrát ne tolik jako na jaře. V listopadu klesající křivka znázorňující setkávání mezi lidmi stagnovala a začala opět stoupat.
„Na začátku epidemie, tedy na konci března, se snížil průměrný počet osob, se kterými byl respondent v rámci jednoho týdne v kontaktu, z více než dvaceti na sedm. Během podzimní vlny se dosud míru kontaktů podařilo nejvíce omezit na začátku listopadu, kdy měli respondenti v průměru třináct osobních kontaktů týdně,“ vyčísluje průzkum.
Ministerstvo s kampaní ohledně očkování spěchá. Lidi začne lákat ještě před Vánocemi |
V týdnu od 30. listopadu do 6. prosince to bylo šestnáct kontaktů týdně. U všech těchto setkání platí, že trvala alespoň pět minut.
I to souvisí s prací z domova. Oproti jaru ukazují data na větší počet lidí, kteří nepřerušili styky s více lidmi. U toho, kdo je na home office, je to ale méně pravděpodobné.
„Na home office sice může přejít omezená skupina lidí, ale jedná se o jedince s vysokým počtem kontaktů, které jsou redukovány,“ vysvětluje v analýze Prokopův tým.
