„Naší výhodou je, že jsme díky karanténním opatřením získali čas připravit se, až tu bude pandemie s plnou silou. Jsme schopni ji řídit a opatření budeme kombinovat, abychom při pandemii byli schopní žít, a zároveň nedopustili přetížení kapacity zdravotnického systému,“ shrnul Prymula.
Cílem je přechod na chytrou karanténu, uvedl Prymula. Lidé by neměli používat respirátory s ventilem |
Hlavní nápor rozpuku nemoci je teprve před námi, podle odhadů je teď zhruba 1500 Čechů, kteří nemoc mají a ani o tom nevědí. Potvrzených nakažených nevyhnutelně přibude, ale většina to lehce přestojí. Klíčové je, aby se Covid-19 lavinově nerozšířil mezi nejstarší ročníky. Ty zpravidla vyžadují hospitalizaci, a kdyby jich bylo příliš mnoho, nemusely by kapacity – technické ani lidské – ve zdravotnictví stačit. Zatím ale stačí bohatě. Volných lůžek pro intenzivní typ péče je teď v zemi více než 1600 a s koronavirem je v nemocnici necelá stovka Čechů. Celkově špitály zvládnou až 33 tisíc pacientů s Covidem-19.
Ukázka mapování dostupných kapacit a techniky.
Predikce podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška zavdávají příčinu k mírnému optimismu, že nárůst nebude skokový, ale lineární. Už proto, že kleslo reprodukční číslo, tedy kolik dalších lidí nakazí infekční jedinec. Na počátku pandemie to v Česku bylo 2,6 osoby. Po 12. březnu, kdy se vyhlásil nouzový stav a zavřely školy, číslo opadlo na 1,84, což je už podloženo tvrdými daty. Projekce ukazuje, že nyní už bychom měli být na hodnotě 1,2 nakaženého na jednoho původce.
Realistický scénář vývoje koronaviru.
„Pokud se podaří pandemii uřídit, aby nevlétla nekontrolovaně do ohrožené skupiny, bude to velké vítězství. Ale je zbytečné honit se za každým jednotlivým případem, počet nakažených nevyhnutelně poroste. Nic to ale nevypovídá o našem úspěchu či neúspěchu, o tom vypovídá to, že uchráníme ohrožené skupiny obyvatel a nedojde k tlaku na jednotky intenzivní péče,“ uvedl Dušek.
Denní změna a celkový počet osob s prokázanou nákazou koronavirem v Česku.
Křivky ukazují, že obojí se zatím daří. Senioři nad 65 let mají mezi potvrzenými infikovanými zhruba 15 až 17 procent podílu; zdravotnictví by dokázalo zvládnout i stav, kdyby vyšplhalo na 30 procent. Počty pacientů, jejichž stav vyžaduje pobyt v nemocnici, oscilují na nízké úrovni 10-11 procent. Z nich pak 20 procent vyžaduje intenzivnější typ péče. Opravdu těžkých případů je v zemi málo, což je i díky tomu, že se podařilo nevpustit virus s plnou silou do seniorské populace.
Charakteristika pozitivních pacientů v čase.
Byť je každý život nenahraditelný, Česko má zatím jen dvě oběti, k pětadevadesátiletému pražskému seniorovi s nemocným srdcem v úterý přibyl pětačtyřicetiletý muž z Havířova. Měl pokročilou fázi rakoviny a Covid-19 jeho stav fatálně zhoršil. Vyléčených lidí je osm. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v úterý uvedl, že jedním z cílů a prostředků, jimiž půjde pandemii uřídit, je co nejvyšší počet otestovaných Čechů - v úterý jich bylo bezmála dvacet tisíc.
Uzavřená data k 22. březnu o vývoji počtu pozitivních a hospitalizovaných případů.
To je v přímé úměře s tím, že bude přibývat i odhalených nakažených. Podle modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by mělo být na konci března zhruba tři tisíce potvrzených infikovaných a na konci dubna 15 tisíc. Ne v jeden moment, do tohoto čísla se počítají i ti, co už budou uzdraveni, případně léčeni doma s lehkými příznaky.
Kumulativní počet potvrzených případů a počet nezachycených infikovaných.
Hlavně chránit seniory
V systému, díky němuž se dá modulovat vývoj, jsou aktuálně doplňované údaje od krajských hygienických stanic či z nemocnic, monitoruje se tam každá laboratoř i odběrné místo, je v něm přehled o věku, pohlaví a stavu pacienta: jestli musel na plicní ventilaci, zemřel nebo byl propuštěný do domácího léčení, případně že se uzdravil.
Díky údajům od zdravotních pojišťoven, a to zpětně do roku 2010, disponují manažeři krizového řízení také anamnézou pacientů, což je velmi důležité, protože některé zdravotní faktory jsou rizikové. Nejvíce cukrovka a vysoký tlak, zvláště když je v kombinaci s léky na srdeční onemocnění, a pak také vysoký věk jako takový.
Jaké jsou rizikové faktory těžkého průběhu Covid-19?
Ředitel ÚZIS Dušek nabádal, aby se Češi nesoustředili tolik na celkový počet nakažených, zbytečně by podle něj klesali na mysli z důvodů, pro které to dělat nemusejí. To, že pandemie zemí projde, je nevyhnutelné, 10 % lidí ani nezaregistruje, že Covid-19 mělo v těle, protože jejich imunita ho zdolá hned v zárodku.
Nač je dle Duška třeba se soustředit, jsou senioři. A mezi nimi to vypadá relativně dobře, obzvláště ve srovnání s některými zahraničními zeměmi. „Je lhostejno, kolik naměříme pozitivních jedinců, ta nemoc je infekční, populací prostě projde, to je příroda. Je důležité hlídat ji u osob jinak nemocných a seniorních, a to máme podchyceno. U lidí nad 65 let není trend vysoký, jejich podíl je asi 17 procent. Doufám, že to znamená, že se tato populace schovala a daří se ji chránit,“ sdělil. V Itálii tvoří lidé nad 59 let skoro 48procentní segment nemocných, ve Španělsku je to třetina.
Projděte si prezentaci Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
Takřka okamžitý přehled o počtech lůžek, lékařů a sester, o vývoji nakažených a stavu pacientů je důležitý pro to, aby byl zdravotnický systém správně nachystaný a nestalo se, že zkolabuje pod případným náporem. Nic však nenasvědčuje tomu, že by takové riziko Česku hrozilo.
„Často slyšíme, že vyspělé země mají vyšší počty lůžek intenzivní péče. Není to tak. Česko ze srovnání vychází lépe než Německo, z tohoto pohledu jsme na špici Evropské unie. Kapacity umělé plicní ventilace jsou také dobré, je jich 2080, a to bez započítání ventilátorů z dětských jednotek intenzivní péče a neonatologie. Technická dostupnost je tedy ještě podstatně vyšší,“ uvedl Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Ve zmíněném Německu je 33,7 lůžek intenzivní péče na sto tisíc obyvatel; v ČR je to 52,4.
