Ministerský předseda doposud žádného poradce pro zahraniční politiku ve svém poradním sboru neměl, s problematikou mu ale pomáhal někdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda, který oficiálně působí jako poradce pro ústavní a legislativní záležitosti. S Jindrákem by měl nyní úzce spolupracovat. LN to potvrdil sám Jindrák i Úřad vlády.
Hra o českou misi v Jeruzalémě. ‚Fandí‘ jí prezident Zeman i řada senátorů |
Jindrák zároveň zůstává ve své funkci na Hradě, žádný střet zájmů v tom ale premiér nevidí. Jindrák je podle něho nezávislým expertem na zahraniční politiku, výrazně posílí poradní tým a napomůže lepší koordinaci zahraničněpolitické agendy. „Je to s vědomím pana prezidenta, u nás bude pan Jindrák členem poradního týmu premiéra, pracovat bude na dohodu s hodinovou sazbou,“ řekl LN zdroj z úřadu.
Působení Jindráka u prezidenta a premiéra utuží zahraničněpolitické spojenectví Hradu a vlády, naopak oslabí už tak pokulhávající ministerstvo zahraničí. Česká zahraniční politika, kterou v poslední době charakterizuje roztříštěnost, nicméně propojením dvou částí zahraničněpolitického trojúhelníku alespoň částečně navenek posílí.
Středoevropská kariéra experta na Německo
Dlouholetý kariérní diplomat Jindrák začal na ministerstvu zahraničí pracovat už po studiích práv v roce 1986. Během své letité kariéry se soustředil zejména na středoevropský region a německy mluvící země. Své zahraniční mise odstartoval v Mnichově, kde stál doslova u zrodu generálního konzulátu, který komunisté zrušili těsně po únoru 1948. V čele úřadu setrval až do roku 1995.
Zemanův expertní tým odsoudil Kuberu a Hřiba. Uznáváme jednu Čínu, ale chceme spolupráci s Tchaj-wanem, míní Petříček |
Do Prahy se pak vrátil jako ředitel odboru pro střední Evropu a začala důležitá etapa vyjednávání Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím vývoji. Cílem dokumentu bylo zahladit historické křivdy s kořeny ve druhé světové válce. Prohlášení v Praze 21. ledna 1997 podepsali tehdejší šéfové vlád Václav Klaus a Helmut Kohl.
Další zahraniční výjezd Jindráka čekal v roce 1998, kdy se stal velvyslancem v Maďarsku. Z té doby také pochází jeho přátelství s nynějším maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Po Budapešti na Jindráka čekala ambasadorská mise ve Vídni a své dosavadní diplomatické kolečko zakončil opět v Německu. Ambasádu v Berlíně vedl přes osm let a stal se tak jedním z nejdéle sloužících diplomatů. Německou politickou scénu zná jako málokdo, s kancléřkou Angelou Merkelovou strávil asi nejvíc času ze všech českých diplomatů či politiků. Spolková republika mu udělila státní ocenění Velký kříž s hvězdou, které kromě něho převzali například spisovatel Pavel Tigrid či diplomat Jiří Gruša.
V roce 2014 se Jindrák vrátil do Prahy na post náměstka ministra zahraničí, po neshodách s tehdejším šéfem diplomacie Lubomírem Zaorálkem Černínský palác opustil a stal se poradcem premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Úřadu vlády. Tam se věnoval zahraniční politice, mimo jiné bilaterálním vztahům s Německem či agendě středoevropské regionální spolupráce v době českého předsednictví Visegrádské čtyřce. Na začátku roku 2017 si jej prezident Miloš Zeman vybral jako nového ředitele svého zahraničního odboru.
