Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Zeman se omluvil za bombardování Jugoslávie. Akci označil za chybu, která ho ‚celou dobu‘ trápila

Český prezident Miloš Zeman foto: ČTK

Praha - Prezident Miloš Zeman se po úterním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ požádal o odpuštění. Česko podle něj tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně. To, že nakonec akci podpořilo, považuje za nedostatek odvahy.
  11:13aktualizováno  17:43

Zeman trvá na více vyšetřovacích verzí Vrbětic. K těm známým ještě přidal, že výbuchy měly zakrýt manko

V čele vlády stál tehdy právě Zeman. Oslovení politici právě z tohoto důvodu v některých případech označují omluvu za pokryteckou či za uznání vlastní chyby, další ji vítají.

Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů před ní vstoupila, označil Zeman již dříve za chybu či akt mocenské arogance. „Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění,“ řekl Zeman. Svými slovy se „zbavil mnohaletého traumatu“, uvedl s tím, že pokání osvobozuje. Vučić mu za jeho slova z tiskové konference po úterním setkání poděkoval.

Zeman řekl, že srbský národ vyjádřil českému podporu v letech 1938 a 1968. „A my jsme se mu odvděčili bombardováním. Právě proto bych při této příležitosti chtěl za svoji osobu se omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie,“ uvedl.

Akci označil za chybu, která ho „celou dobu“ trápila. „Byli jsme poslední, kdo dali souhlas, a zoufale se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti. Ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy,“ uvedl Zeman.

Vučić Zemanovi za jeho slova poděkoval. Řekl, že mu je on ani srbský národ nikdy nezapomene. Poznamenal, že podobné vyjádření o náletech dosud nikdo nevyslovil.

Prezident Miloš Zeman (vpravo) přijal 18. května 2021 na Pražském hradě...
Prezident Miloš Zeman (vpravo) přijal 18. května 2021 na Pražském hradě...

Zeman před dvěma lety v rozhovoru ČTK řekl, že schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje s odstupem za chybu. Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.

Zeman Vučičovi udělil Řád bílého lva za „zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Tento řád je nejvyšším českým státním vyznamenáním, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy. Řádovými dny pro propůjčování či udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je především během slavnostního večera 28. října na Pražském hradě. Cizí státní příslušník je ale může dostat kdykoli.

Rusko dopravuje zbraně do Srbska civilními lety, tvrdí Bulharsko. Obchází tím opatření NATO

Řád Srbské republiky je nejvyšší srbské státní vyznamenání, které se uděluje ve dvou třídách, a to buď na velkém náhrdelníku nebo na stuze. Zemanovi Vučić vyznamenání udělil loni 15. února při příležitosti oslav Dne státnosti, a to za „vynikající zásluhy o rozvoj mírové spolupráce a přátelských vztahů mezi Srbskou republikou a Českou republikou“.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) napsal, že Zemanův výrok byl osobním prohlášením prezidenta. Politika v širším regionu západního Balkánu má podle něj mnoho složitostí. „Je potřeba vést dlouhodobý dialog, aby se vyřešila ne jedna, ale desítky, ne-li stovky křivd,“ poznamenal. Pro Kulhánka je zásadní, že mezi Srbskem a ČR jsou podle něj skvělé vztahy na ekonomické a politické úrovni. „To je do velké míry i zásluhou prezidenta Zemana a já si toho vážím,“ dodal.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) bere Zemanova slova jako uznání vlastní chyby. „Protože to byl on, kdo jako premiér dal za ČR k této akci souhlas. Nějaký typ akce byl s ohledem na etnické čistky nutný, ale výsledek za šťastný nepovažuji,“ napsal Veselý. Místopředseda ODS a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra uvedl, že vojenská akce NATO přivedla Srbsko konečně k jednacímu stolu a pomohla nastolit mír na západním Balkáně. „Bez zásahu NATO by dal eskalovala válka, která by přinesla jen další ohromné ztráty na lidských životech, jak tomu bylo dřív v Bosně,“ napsal Vondra.

Za pokrytecké považuje vyjádření předseda STAN Vít Rakušan. „Miloš Zeman se k rozhodnutí své vlády nikdy příliš nehlásil, naopak se vina svalovala na Václava Havla. Jeho omluvu beru tedy jako přiznání odpovědnosti. A už jsme si zvykli, že prezident vytváří alternativní zahraniční politiku, za kterou je ovšem zodpovědná vláda,“ sdělil Rakušan. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na twitteru také připomněla Zemanův podíl. „Miloš Zeman se omluvil za Miloše Zemana. Pokračovat může tím, že se omluví všem lidem, o kterých lhal,“ dodala.

Místopředseda zahraničního a branného sněmovního výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje omluvu za Zemanovu osobní zpověď. „Rozpad Jugoslávie v 90. letech byl mimořádně krutý a krvavý. Dnes je potřeba se dívat do budoucnosti a hledat cestu usmíření,“ napsal. Srbsko považuje za důležitého partnera ČR, podporuje jeho směřování na západ a ambici stát se členem EU.

Zemanovo vyjádření vítají místopředsedové Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM). Okamura uvedl, že omluva je namístě a je ke cti prezidenta. „I já jsem se již v minulosti zástupcům Srbska za zločinné bombardování omluvil. Vraždění jednotkami NATO bylo spuštěno pod záminkami, které se později ukázaly jako vylhané a uměle vykonstruované,“ napsal Okamura. Filip označil bombardování za protiprávní vojenskou akci bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „A tedy flagrantní porušení mezinárodního práva s tisíci mrtvých nevinných lidí včetně dětí. Má dodnes katastrofální následky,“ sdělil Filip.

Zeman chce mluvit o přátelství se Srbskem

Vučiče na prvním hradním nádvoří uvítala čestná jednotka Hradní stráže i její hudba. Součástí ceremonie byla i vojenská přehlídka. Oproti minulosti uvítání český prezident absolvoval na vozíku, který tlačil jeho ochránce. Na nádvoří byli přítomni i členové národních delegací, za českou stranu přišli například ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová nebo ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba za ANO).

Zeman v neděli Frekvenci 1 řekl, že chce se srbským prezidentem mluvit o přátelství mezi oběma národy. Ocenil nezávislou zahraniční politiku Srbska. Srbskému magazínu CorD Magazine nedávno řekl, že mezi hlavními tématy diskuse budou bilaterální vztahy s důrazem na ekonomické vazby a podporu vzájemných investic. Prezidenti budou mluvit také o pandemii koronaviru, Zemana budou zajímat srbské zkušenosti s očkováním. Srbsko kromě západních očkovacích látek využívá i vakcíny z Ruska a Číny.

Dalším bodem jednání bude otázka budoucího rozšiřování Evropské unie a související situace v regionu západního Balkánu. Dá se tak očekávat, že zazní i otázka uznání Kosova. Zeman při své návštěvě Bělehradu v roce 2019 řekl, že by Česko mělo uznání nezávislého Kosova vzít zpět.

Vučić do Česka přicestoval v pondělí a zůstane do středy. V úterý má na programu také setkání s předsedy Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Ve středu se sejde s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Vučić Česko v minulosti navštívil jako premiér v roce 2014. Ve funkci prezidenta, kterým se stal v květnu 2017, byl v Praze na pracovní návštěvě na podzim 2019, kdy se zúčastnil jednání visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko).

Srbsko je evropským očkovacím šampionem. Jak to pomůže Číně a Rusku?

Zeman naopak byl v Srbsku jako hlava státu v roce 2019 na oficiální návštěvě a v dubnu 2014 na státní návštěvě. Do země se také vydal jako premiér, v lednu 2002 na oficiální návštěvu Srbska a o sedm měsíců za českými vojáky, kteří působili v misi KFOR v Kosovu.

V Srbsku byl už letos premiér Andrej Babiš (ANO) i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Oba podpořili přijetí Srbska do Evropské unie. Petříček při své březnové cestě označil spolupráci se západním Balkánem a jeho budoucí integraci do EU za jednu z priorit české zahraniční politiky. Srbsko získalo status kandidáta členství v EU v roce 2012. První kapitoly přístupových rozhovorů s ním unie otevřela o tři roky později.

Zeman by mohl na konci roku navštívit Srbsko

Prezident Miloš Zeman by mohl na konci roku navštívit při otevření Českého domu v Bělehradě Srbsko. Po úterním jednání na Pražském hradě to řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Představitelé obou států spolu mluvili o bilaterálních otázkách, ekonomické spolupráci nebo o pandemii.

„Mluvili jsme s panem prezidentem o úspěšně se rozvíjející ekonomické spolupráci,“ řekl Zeman na tiskové konferenci, která se konala bez otázek novinářů. Mluvili také o zahraničních vztazích. „Chtěl bych ocenit srbskou schopnost navázat přátelské nebo alespoň korektní vztahy se všemi významnými zeměmi,“ poznamenal český prezident. Ocenil rychlý postup očkování v Srbsku. Je podle něj spojen s tím, že Srbsko má k dispozici vakcíny z několika zemí.

Zeman dodal, že doufá v to, že se do Srbska „těsně před ukončením prezidentské mise“ ještě jednou podívá. Podle Vučiče by se tak mohlo stát ještě letos na konci roku při otevření Českého domu v Bělehradě.

Vučić v této souvislosti připomněl českou menšinu v Srbsku. Řekl, že by jí přál, aby měla vlastní národní dům. Za jeho obnovení se přimlouval Zeman při své návštěvě v Srbsku 2019. Původní Český dům v Bělehradě v 60. letech zkonfiskovala Jugoslávie.

Srbský prezident přijíždí na návštěvu Česka, hasiči budou rozvážet testy pro školy

Vučić ocenil pohostinnost, se kterou byl na Hradě přijat a poděkoval za podporu vstupu Srbska do Evropské unie. Pro vstup Srbska do EU se v posledních měsících přímo v Bělehradě vyslovili premiér Andrej Babiš (ANO) i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Petříček při své březnové cestě označil spolupráci se západním Balkánem a jeho budoucí integraci do EU za jednu z priorit české zahraniční politiky. Srbsko získalo status kandidáta členství v EU v roce 2012. První kapitoly přístupových rozhovorů s ním unie otevřela o tři roky později.

O vstupu Srbska do Evropské unie mluvil srbský prezident i na odpoledním jednání s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). „Chceme, aby bylo Srbsko v Evropské unii, protože budeme mít přirozeného spojence,“ řekl Vondráček po schůzce.

Dalším tématem byla otázka vakcinace proti covidu-19 . Bavili se i o historii a o přátelství prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka s jugoslávským králem Alexandrem. „Říká se, že tenkrát ty vztahy byly na úplně nejlepší úrovni. Shodli jsme se, že už jsou zase takové, jako byly za dob Masaryka a Alexandra,“ řekl Vondráček. Vučić se také zajímal o podzimní české sněmovní volby a krátce se bavili o situaci v Kosovu. Vučić je v Česku od pondělí, kromě Zemana a Vondráčka má na programu také úterní večerní schůzku s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a středeční s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!