PIEŠŤANY Prezidenti visegrádské čtyřky (V4) se ani po společném dvoudenním summitu v Piešťanech neshodli, kdo nese odpovědnost za vznik nedávného ozbrojeného konfliktu mezi Gruzií a Ruskem. Podle české, slovenské, maďarské a polské hlavy státu by se však problémy mezi státy neměly řešit silou, nýbrž jednáním. „Liší se zde dva postoje,“ poznamenal český prezident Václav Klaus. Rusko za konflikt v minulosti vinil nejvyšší polský představitel Lech Kaczynski. Podle dřívějších vyjádření Klause za rozpoutání války mohla naopak hlavně Gruzie, kterou jednoznačně nepodporovali ani slovenští politici.
Prezidenti se shodli, že na vývoj na Kavkaze mělo vliv dění v Kosovu. Tato jihosrbská provincie, obývaná převážně Albánci, totiž letos s podporou Spojených států jednostranně vyhlásila nezávislost. Spor v Gruzii přitom vznikl kvůli snahám o odtrhnutí Jižní Osetie, kterou podporuje Rusko.
Kaczynski obvinil Moskvu, že konflikt v Gruzii měl za cíl zpomalit evropské snahy o menší energetickou závislost na Rusku.
Účastníci visegrádského summitu podobně jako v minulosti i tentokrát kritizovali, že unijní nováčci stále čelí různým omezením ze strany starších členských zemí. Podle nich se například lidé po loňském rozšíření schengenského systému a zrušení hraničních kontrol stále střetávají při cestě na západ s nedůvěrou.
Po rozhovorech během prvního dne summitu všichni čtyři státníci podpořili vstup Chorvatska do Evropské unie. Gašparovič společně s Klausem v souvislosti s přijímáním dalších členů unie ale také řekli, že EU by měla být opatrnější ve výrocích o budoucím rozšiřování například o Turecko či Ukrajinu.
