Šrubař se předloni objevil u plzeňského krajského soudu a požádal o nový proces, takže když Václav Klaus vyhlásil novoroční amnestii, byl Šrubařův případ oficiálně v kategorii neuzavřených. A protože policisté začali Šrubaře stíhat už v roce 2002, kauza trvala déle než osm let. Tudíž se na ni měla vztahovat amnestie.
Plzeňský soudce Přemysl Špicar však Šubaře amnestovat odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že to byl sám Šrubař, kdo svůj případ protáhl útěkem, informovaly Hospodářské noviny.
Prezidenstká amnestie: klíčové momentyPrvní výtky k podobě amnestie se objevily prakticky záhy po jejím vyhlášení. Ukázalo se totiž, že kvůli prezidenstkému zásahu se trestu vyhnou i tuneláři a manažeři, kteří mají na svém kontě miliardovou škodu. Amnestii kritizovali i čeští byznysmeni v anketě serveru Lidovky.cz. Kromě byznysmenů se na prezidenta snesla kritika i ze strany odborné veřejnosti.
Prezident Václav Klaus po vyhlášení amnestie pět dní mlčel. Obhajoby se za něj chopil ředitel politického odboru Hradu Ladislav Jakl
Vše o amnestii čtěte ZDE. |
Sporný amnestijní aboliční článek o ukončení kauz delších než osm let si přitom soudci až doteď vykládali opačně, tedy že se vztahuje i na lidi, kteří před justicí schválně utekli. Takových případů je nejméně dalších šest. Státní zástupci už u některých podali stížnost k Nejvyššímu nebo Ústavnímu soudu. Chtějí, aby nařídily, že procesy mají pokračovat.
Ústavní soud se minulý týden usnesl, že při zastavování dlouhotrvajících trestních stíhání v důsledku amnestie mohou soudy vzít v úvahu, zda se na délce stíhání nepodepsalo právě jednání obviněného, jako je útěk či obstrukce. ÚS usnesením odmítl projednat senátorský návrh na zrušení aboličního článku amnestie.
