Ačkoli dohodu o společné kandidatuře Vídně a Bratislavy na sídlo Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) podepsali šéfové vlád Alfred Gusenbauer a Robert Fico na apríla, tak špatný vtip to zase nebyl. Vídeň je jedním z nejoblíbenějších měst úřednických světoběžníků. Je bezpečná, kulturní, spořádaná, hezká, můžete tam jezdit na kole, koupat se v Dunaji, za hodinu jste na sjezdovce v Alpách, máte tu přímé spojení s celým světem a do práce nemusíte jezdit hodiny v zácpách autem.
Jenže Evropská komise rozhodla, že sídlo EIT má být v některé z nových členských zemí. Ještě před pár lety by první volbou Vídně byla Budapešť, s níž ostatně kandidovala v devadesátých letech na uspořádání Expa. Skončilo to ostudou, kdy to nejdříve zabalila Vídeň a později i Budapešť.
EIT ale není Expo. Sídlo tak trochu virtuálního EIT je vlastně jen dvacítka úředníků, kteří potřebují pár kanceláří. Vídeň s Bratislavou se dohodly, že deset úředníků, včetně vedení, by sedělo v rakouském hlavním městě, deset ve slovenském.
Tři sta milionů eur, skoro deset miliard slovenských korun, které si od EIT sliboval Fico, je nesmysl. Tyto peníze přes ústředí jen protečou a drtivá většina by šla do univerzit a výzkumných pracovišť po celé Evropě. Samozřejmě, pokud by EIT bylo úspěšné, zvedlo by to prestiž obou měst, byť mnohem více Vídně.
Slovensko však, pokud jde o vědu, nemělo EIT co nabídnout. I v poměru k HDP jsou slovenské investice do vědy čtvrté nejnižší k unii. Slova ministra školství Jána Mikolaje, že „Slovensko má vysokou kvalitu vědeckovýzkumných pracovišť“, jsou více chvástáním než realitou.
I proto společná kandidatura Bratislavy a Vídně nevyšla. Pro slovenské hlavní město je však vítězstvím už to, že s ním do takového projektu tak exkluzivní město jako Vídeň šlo. Druhou pozoruhodnou a dobrou zprávou pak je, že když Bratislava vypadla, podpořilo Slovensko Budapešť.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
