Dívka k jednání u Obvodního soudu pro Prahu 10 nedorazila, podle zdroje z jejího okolí měla strach z negativní atmosféry. Soud vyvolal velký zájem veřejnosti, přišli ho sledovat někteří odpůrci islámu a také desítky studentek žalované školy, které vyjadřovaly podporu ředitelce.
Německé úřednice nebudou smět nosit burky a nikáby |
Somálka má v Česku azyl od roku 2011. Podle právničky Radky Korbelové Dohnalové ve vlasti čelila nepříznivému osudu jednak proto, že měla být proti své vůli provdána za člena ozbrojených milic, jednak proto, že jí hrozila újma jakožto svobodné matce. „Celý život žila s šátkem na hlavě. Předpokládala, že v naší zemi, která sama sebe nazývá demokratickou a pluralitní, konečně bude moci žít v souladu se svým přesvědčením a bude tu moci studovat. Toto jí bylo upřeno,“ uvedla advokátka.
Podle žaloby se cizinka shodla s vedením školy na dvou jednáních v červnu a červenci 2013, že po nástupu ke studiu nebude nosit hidžáb při ošetřovatelské praxi. O zákazu nošení šátku na půdě školy se prý nehovořilo. První školní den se prý ještě před zahájením vyučování musela dostavit do ředitelny, kde ji údajně vyzvali k sundání šátku kvůli pravidlům uvedeným ve školním řádu. Dívka na to nepřistoupila. „Nabídla alternativní řešení, že by měla zahalený pouze krk, to ale ředitelka zamítla,“ tvrdí Korbelová Dohnalová. Mladá žena pak prý musela vyplnit dokument o ukončení studia.
  |
Škola přišla s jinou verzí příběhu. Podle ní Somálka včas nedoložila potřebné dokumenty, a proto rozhodnutí o přijetí ke studiu pozbylo platnosti. Školu opustila o své vůli. „Hysterii“ kolem případu prý rozpoutala až zpráva ombudsmanky Anny Šabatové, která podle školy předjímala vinu instituce ještě před zahájením šetření. O 180 stupňů pak prý otočila i Česká školní inspekce, která nakonec shledala stížnost na diskriminaci důvodnou.
Střední škola navíc trvá na tom, že každá škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství. Korbelová Dohnalová však upozornila na to, že projev víry lze omezit pouze zákonem, nikoliv podzákonnými předpisy včetně školního řádu. „V právním řádu neexistuje výslovné zmocnění ředitelů, aby omezovali nošení náboženských symbolů na školách,“ konstatovala.
