Britský režisér Peter Greenaway je známý výtvarně stylizovanými filmy jako Umělcova smlouva či Prosperovy knihy. Publikum polarizuje jejich divácká náročnost, neskrývaná sexualita a leckdy i krutost.
Do svého nejnovějšího snímku režisér s malířským vzděláním „obsadil“ Rembrandtovo plátno Noční hlídka (1642). Místo suchopárného vyprávění v duchu „život a dílo“ ho používá jako ohnisko příběhu o intrikách, vášních, lásce, smrti a roli umění jako takového.
Na začátku filmu je Rembrandt van Rijn úspěšným umělcem, který vede spokojený život s manželkou Saskií i přesto, že Evropu stravuje válka. Zakázku na namalování portrétu domobrany amsterodamských měšťanů se zpočátku zdráhá přijmout, ale když zjistí, že se za spolkem ukrývá sebranka prostopášníků a zločinců, rozhodne se je vyobrazit v pravém světle.
Právě způsob, jakým malíř v Greenawayově fantazii zakomponovává svou obžalobu do monumentálního plátna, nemá daleko k detektivce puštěné pozpátku: publikum ví, kdo koho zabil, a sleduje, jak se fakta postupně schovávají do indicií. Divák si filmovou verzi Noční hlídky musí tvrdě odpracovat, i kdyby znal originál nazpaměť, protože Greenaway se vyjadřuje postupy náročnými na pozornost. Využívá rozsáhlé frontální kompozice, v nichž mnohdy není poznat, kde leží těžiště děje. Místo střihů volí divadelní stylizaci a vnitrozáběrovou montáž, při kterých je nutné přeostřovat pozornost mezi plány.
Díky komplexní formě tak režisér do filmu vměstnává dobový kontext, psychologii autora, kontrast mezi vysokým uměním a nízkostí podmínek, za nichž vzniká, revolučnost Rembrandtovy reformy zavedeného kánonu i výsměch zadavatelům (malíř milici skrze plátno dehonestuje podobně, jako jeho španělský kolega karikuje královskou rodinu ve Formanových Goyových přízracích). To vše v rámci suverénně inscenovaných a nasvícených výjevů, z nichž každý vypadá jako vrcholné dílo holandské renesance. A taky výjevů násilí, jež není lehké strávit, podobně jako poněkud natahovaný konec.
Nijak neruší, že si Greenaway okolnosti vzniku díla vymýšlí a neautenticky pracuje s pozdější verzí plátna, která vznikla ořezem až v roce 1715. To je přece umělecká licence. Zato to, že dokáže během dvou hodin říct tolik, a ještě k tomu prostřednictvím uměleckého díla, jež se zdálo být interpretacemi téměř vyprázdněné - to je samo o sobě umění.
HODNOCENÍ LN **** Rembrandtova Noční hlídka (Nightwatching)
UK 2008 Scénář a režie: Peter Greenaway Kamera: Reinier van Brummelen Hudba: Wlodzimierz Pawlik Hrají: Martin Freeman, Emily Holmes, Nathalie Press, Jodhi May, Eva Birthistle a další Distribuce v ČR: Artcam Premiéra: 16. 10. 2008
