24. července 2019 17:57, aktualizováno  20:58 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana. Pro bylo 48 ze 75 přítomných senátorů

Český prezident Miloš Zeman. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český prezident Miloš Zeman. | foto: ČTK

PRAHA Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Pro návrh ve středu hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo. K Ústavnímu soudu návrh doputuje jen v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců.

S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

Sněmovna má tři měsíce na to, aby se k návrhu vyjádřila, uvedl po jednání předseda klubu Senátor 21 Václav Láska. „Pokud se do tří měsíců nevyjádří, tak se má za to, že souhlas nedala,“ dodal Láska. Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha je zvědav, jak dolní komora návrh projedná „bez zbytečného odkladu“. „A zda, což očekáváme, se dozvíme pak od Ústavního soudu, jaké by mělo být konání pana prezidenta,“ dodal. Smyslem žaloby bylo i podle Lásky především vymezit Zemanovi mantinely výkonu jeho úřadu.

„Senát dokázal splnit svoji povinnost, svoji možnost, kterou má danou ústavou, a dal prostor Poslanecké sněmovně pro to, aby se obyvatelé České republiky mohli dozvědět, zda prezident hrubě porušuje ústavu,“ uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.

Projednávání bylo emotivní

Projednávání žaloby bylo emotivní, projevy řečníků ale byly spíše argumentační. Vůči návrhu měli výhrady nejen zástupci vládních stran, ale i někteří opoziční senátoři. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta byl třeba souhlas třípětinové většiny přítomných členů horní komory.

Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Václava Lásky (Senátor 21) svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.

Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.  Zeman slíbil jeho odvolání do konce července, rozhodnutí o jmenování Staňkova nástupce ale odložil podle středečního vyjádření premiéra Andreje Babiše na polovinu srpna. Minimálně jednoho senátora ČSSD to v hlasování o žalobě ovlivnilo, uvedl Vícha. Sociální demokraté podle něho využili všechny možnosti hlasování.

Proti byli senátoři ANO, uvedla jejich předsedkyně Zdeňka Hamousová. Naopak všichni členové klubu KDU-ČSL podle svého předsedy Petra Šilara návrh podpořili. Vystrčil nevyloučil, že by kvůli Zemanovu otálení se jmenováním Staňkova nástupce mohl Senát při další schůzi v půli srpna přistoupit k dalším krokům.

Výběr informací o procesu podání ústavní žaloby na hlavu státu

  • K ústavní žalobě na hlavu státu Senát dosud přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před svým odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud (ÚS) o ní ale nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
  • Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu několikrát. Například v prosinci 2015 senátoři projednávali petici, podle které se Zeman svými výroky, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, mohl dopustit velezrady. Senátoři rozhodli, že výroky nejsou protiústavní, petice je proto nedůvodná.
  • V květnu 2017, v době vládní krize, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) oznámil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO a tehdejšího ministra financí Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou ústavní žalobu. Žalobou pohrozila Zemanovi už předtím skupina 27 senátorů. Zeman, který se zdráhal vyhovět návrhu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Babišovo odvolání, ministra nakonec odvolal.
  • Loni v květnu oznámili senátoři z klubu Starostů a nezávislých, že se rozhodli zahájit přípravu materiálů, které by měly vést k obvinění Zemana z velezrady kvůli jeho výrokům o výrobě jedu novičok v ČR, čímž Zeman podle klubu ohrozil bezpečnost českých občanů. V červnu senátoři oznámili, že žalobu nepředloží. Rozhodli se tak kvůli tomu, že podle ústavních právníků chování hlavy státu nebylo velezradou.
  • Letos v lednu senátoři z Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 oznámili, že připraví text žaloby na Zemana za hrubé porušení ústavy. Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Václava Lásky svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.
  • Senát dnes návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana schválil. Pro návrh dnes hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. K Ústavnímu soudu návrh doputuje v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné.
  • Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
  • Velezradu definuje Ústava ČR jako "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky jakož i proti jejímu demokratickému řádu".
  • Návrh na podání žaloby se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
  • K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120.
  • Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
  • Podle zákona o ÚS je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před Ústavním soudem stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
  • V řízení před ÚS jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců, aspoň jeden z nich ale musí být advokátem.
  • Pokud ÚS shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
  • Odsouzený prezident má právo požádat ÚS, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
ČTK