Je to jedno z řešení, která v těchto dnech navrhli experti ve svých návrzích k vyčištění přehrady. Ani příští rok však zásadní úpravy nezačnou, přehradou se opět budou zabývat především vědci.
„Zároveň ale uvažujeme o opatřeních, která by nebyla tak nákladná a situaci v přehradě by alespoň trošku zlepšila - jde například o provzdušňování vody,“ dodal náměstek hejtmana Václav Horák, který zodpovídá za projekt Čistá Svratka.
Experti zdůrazňují, že žádné řešení samo o sobě přehradu nespasí. Především je potřeba zamezit přísunu dalších živin pro sinice, mimo jiné vybudováním chybějících čistíren odpadních vod v povodí a změnou návyků lidí, kteří stále používají čisticí prostředky s obsahem fosfátů.
Prací prášky s těmito látkami již podle rozhodnutí ministra životního prostředí sice není možné prodávat, ale domácnosti nadále používají například tablety do myček nádobí či další úklidové potřeby. Zdrojem živin je i zemina, kterou deště splavují z polí podél řeky a jejích přítoků.
„Teprve až nebudou do přehrady přitékat další živiny, je možné se zabývat odtěžením těch, které jsou na dně,“ zdůrazňuje jeden z nejvýznamnějších odborníků na sinice Blahoslav Maršálek. Podle jeho odhadu mají nyní na dně Brněnské přehrady sinice zásobu živin až na desítky let.
„Pak bude potřeba hledat řešení, zda například využijeme sací bagry nebo bude třeba přehradu vypustit,“ dodal náměstek Horák. V úvahu připadá i dílčí použití chemikálií - každopádně však cena čištění půjde do miliard korun.
Sinice v Brněnské přehradě patří podle mezinárodních srovnání k nejproblémovějším v Evropě. Toxiny, které vylučují, působí negativně na zdraví, proto tradičně hygienici v přehradě zakazují koupání.
V nové studii experti doporučují podobná opatření také pro vírskou přehradu, která leží proti proudu Svratky a slouží jako zdroj vody pro Brno a desítky obcí.
Jihomoravský kraj letos do projektu Čistá Svratka vložil přes čtyři miliony korun, dalšími téměř 14 miliony korun přispěl na různé projekty obcím. Pro příští rok počítá s deseti miliony korun.
