OSTRAVA Správci Slezskoostravského hradu nenašli žádného tuzemského řezbáře, který by byl ochoten vyzdobit tamní kapli. A tak se museli obrátit do Polska.
Na otázku, proč opravenou kapli nezdobili čeští či moravští řemeslníci, odpovídá hlavní správce památky bez okolků. „Jsou příliš namyšlení a nemají zájem,“ tvrdí Karel Burda ze společnosti spravující hrad. Tuzemští řezbáři prý odmítají přijíždět i na každoroční řezbářské akce na hradě, které tak opanují pouze polští tvůrci. A k nim patří i polský řezbář Jan Czupryniak. „Jsem rád, že si hrad tak oblíbil. Byl ochoten celé tři měsíce svého času hradu věnovat. A finanční podmínky jsou výhodné pro všechny,“ dodává ředitel o česko-polské spolupráci, která na hradu zavládla.
„Když jsem před čtyřmi roky hrad uviděl poprvé, zamiloval jsem se do něj,“ připouští pětapadesátiletý řezbář pocházející ze severní gdaňské oblasti. Vytvořil pro hrad celý netradiční betlém. „Proč jsem tam dal i horníky? Ti tady přece byli, jsou a pravděpodobně budou,“ vysvětluje polský řezbář. „V betlému jsou i postavičky zemědělců, stejně jako nejrůznější zvířata. Je to naše společné dílo. Vždyť my Poláci jsme převzali křesťanství právě od Čechů,“ vysvětlil Czupryniak. Paradoxně hrad vyrostl jako hraniční, aby Slezsko chránil od Čechů.
Betlém, kde k jesličkám kráčejí kromě tradičních postav i horníci v uniformách, doplnila také křížová cesta nebo velký kříž s Kristem, které polský umělec se svými kolegy zhotovil. Kaple je navíc doplněna malbami na skle tvořenými podle starých slezských tradic.
Prostory přitom nejsou klasickou církevní kaplí, mají ale takový tradiční název. Ředitel Burda dokonce připouští, že jde o kapli světskou. „Chceme, aby sem lidé přišli a alespoň na chvíli přestali myslet na slevy v shopping parku,“ říká.
Slezskoostravský hrad se mění. Dříve ruina s nejistou budoucností je od roku 2004 stále oblíbenější cíl výletníků. Na atraktivitě získává komplex na soutoku řek Lučiny a Ostravice také otevřením nové kaple. Návštěvnost Slezskoostravského hradu, který patří městu, každoročně stoupá. Loni přišlo na hrad 112 tisíc lidí, letos zatím 108 tisíc. Hrad čeká s koncem roku už tradiční nápor tisíců návštěvníků, dnes například začíná vyhledávaná akce Betlémy aneb Vánoce na hradě.
„Loňskou hranici bezpečně překročíme. Co do návštěvnosti, rozhodně patříme mezi pětici nejnavštěvovanějších regionálních hradů,“ je přesvědčen Burda. Kromě nové kaple se hrad může pochlubit i novou kovárnou a také speciální plošinou pro vozíčkáře, která je schopna přenést je i s vozíčkem na kterékoli místo hradu. „Tvrdím, že jsme jediným hradem v zemi, který má takto vyřešený bezbariérový přístup,“ říká Burda.
Ještě před pěti lety přitom bylo vše jinak. Hrad byl politováníhodnou ruinou. Část z něj byly zdi, které stavěli nadšenci ještě v sedmdesátých let v rámci akce Z, kdy chtěli z hradu udělat hotel. Vedení města v roce 2003 se rozhodlo památku vyčistit a otevřít návštěvníkům. To se stalo v květnu roku 2004 a ani tehdy neměla vyhráno. Hrad se ale stal v Ostravě velmi rychle populárním místem. Město do jeho obnovy vložilo šestapadesát milionů korun. Kolem památky kolují i spekulace. Kvůli poddolování zřejmě klesla v minulých staletích o celých šestnáct metrů. Na starých kresbách totiž stojí hrad na vyvýšenině, která však někam zmizela. „Bohužel se nám nikde nepodařilo najít údaj, v jaké vlastně stával hrad nadmořské výšce. Takže možná klesl o šestnáct metrů, ale dokázat se to už asi nikomu nepodaří. Jisté ale je, že už se hrad usadil,“ tvrdí jednoznačně Burda.
***
Z historie hradu Gotický hrad vznikl ve druhé polovině 13. století, v 16. století byl přestavěn v renesančním stylu a stal se střediskem politického dění na Těšínsku. V 18. století přešel do majetku rodu Wilczků. V polovině 20. století úřady uvažovaly o demolici kvůli poddolování. V roce 1967 se naopak objevily první úvahy o rekonstrukci. O dvacet let později se hrad objevil na seznamu památek. V roce 2004 se otevřel veřejnosti.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
