Babiš před tím mluvil o tom, že má obavu, aby se v České republice nedělo to, co se děje v Německu, ve Francii. A poukazoval na kriminalitu migrantů.
Skepticky se vyjádřil k evropské solidaritě. „Žádná nebyla, žádná není, je to tvrdý boj,“ prohlásil Babiš.
Kritizoval, že ve čtvrtek, kdy se poslanci nedostali ke hlasování o programu mimořádné schůze, neměla šanci vystoupit stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová.
„Pan ministr vnitra nezklamal. V podstatě lhal, manipuloval a celý ten jeho projev se točil na třech věcech, že nejsou kvóty. Tak já myslím, že i malé dítě pochopí, že když někdo řekne, že vezme minimálně 30 000, že je to číslo, že je to kvóta,“ kritizoval Babiš nepřítomného ministra vnitra Víta Rakušana.
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová neprosadila bod s názvem „Rakušanova rovnice“, aby mohli poslanci debatovat o tom, že se země, která odmítne přijmout nelegální migranty a pomoci tak nejvíce postiženým zemím, mohla vykoupit tím, že za jednoho zaplatí 20 tisíc eur ročně (asi půl milionu korun).
Každý rok se musí o výjimku z paktu žádat, přiznal ministr Rakušan
„Dojednali jsme pakt bez povinných relokací, lidově se tomu říká kvóty,“ zdůraznil ve čtvrtek ve Sněmovně ministr Rakušan.
Až když Sněmovna schůzi k migračnímu paktu přerušila, při interpelacích, když odpovídal Karle Maříkové z SPD, přiznal, že o výjimku z migračního paktu, pokud ji bude chtít, bude muset Česká republika každý rok žádat.
„Evropský princip je takový, že rok co rok se o takovou výjimku musí žádat, no, to je přece zcela logické, protože za rok se absolutně může změnit to, v jakém stavu ta daná země je. Za ten rok se opravdu může stát, že nebudeme mít na území 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, a v té chvíli budeme hodnoceni podle jiných kritérií,“ přiznal Rakušan, že nyní žádná pevná výjimka neexistuje.
Migrační pakt musí být po schválení Evropským parlamentem ještě potvrzen na jednání rady ministrů Evropské unie, zřejmě 29. dubna.
Poslanci opět odložili jednání o návrhu, který reaguje na ekologickou havárii na Bečvě
Poslanci měli v pátek hlasovat o změně vodního zákona, která má snížit rizika havárií na řekách. Na návrh šéfa poslanců STAN Josefa Cogana ale Sněmovna zrušila jednání o návrhu.
Novela reaguje na havárii na Bečvě v roce 2020 a upřesňuje pravomoci úřadů při likvidaci havárií. Největším znečišťovatelům by mohla nařídit kontinuální sledování některých látek ve vypouštěných odpadních vodách.
Otravu Bečvy z 20. září 2020, při níž uhynulo přes 39 tun ryb, podle rozhodnutí vsetínského okresního soudu z loňského října způsobila společnost Energoaqua. Trest ale firmě neuložil. Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná.
Firma se však při havárii podle soudkyně Ludmily Gerlové mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil.
