Podle návrhu resortu se čtyři nejžádanější dávky, tedy přídavek na dítě, příspěvky na bydlení a na živobytí a doplatek na bydlení, sloučí dohromady do jedné pomoci. Pozitivně to hodnotí třeba organizace Armáda spásy. Platit by to mělo od ledna 2025. Změna se týká téměř milionu lidí, kterým stát pomáhá celkovou částkou zhruba 30 miliard korun ročně.
„Už sloučení čtyř dávek samo o sobě znamená méně času na úřadech, a to naši klienti určitě ocení. Mělo by to vést i k zjednodušení práce pro žadatele, ale i administrativní pracovníky. V každém případě toto vnímáme jako cestu dobrým směrem,“ podotkl metodik Armády spásy Jan Třinecký.
Podle vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůle je zatím předčasné předjímat, jak změny ovlivní jejich klienty. Revizi sociálních dávek ale považuje za krok správným směrem.
Hůle poznamenává, že zohlednění počtu dětí či zda žadatel potřebuje pomoci s bydlením, je správná cesta. „Zároveň revize povede k administrativnímu zjednodušení, což je také nezbytně nutné,“ poznamenal. Dodal, že se obává, že lidé z Úřadu práce budou mít až příliš velkou moc.
Vysvětlil, že sociální pracovníci budou například moci sankčně vyřadit žadatele třeba na základě pozdního příchodu na schůzku, což bude znamenat, že člověk o nárok na dávku přijde. To ale negativně může ovlivnit například lidi z vyloučených lokalit, kde nemají možnost se včas na úřady dostat.
Předpovídat, jak klienty neziskových organizací změny ovlivní, považuje za předčasné ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. „Z hlediska administrativní náročnosti je navrhovaná změna určitě benefitem, a to jak pro žadatele, tak zpracovatele. Detaily souvisejícího zákona budou teprve představeny, takže těžko říct, jaká budou další pro a proti,“ poznamenala Pavlousková.
Nový systém by měl motivovat lidi si najít práci. Zaměstnaní žadatelé by pak měli získat bonus za to, že pracují a snaží se vlastním přičiněním situaci zlepšit. Pavlousková podotkla, že většina samoživitelů se práci snaží najít už nyní.
„Ovšem s obtížemi. Z našich zkušeností je pro ně náročné nalézt úvazky zkrácené nebo flexibilní tak, aby lícovaly s jejich časovými možnostmi souvisejícími s péčí o děti,“ podotkla Pavlousková.
Bez práce dávky nedostanou
Jurečka jako modelový příklad, jak bude novinka fungovat, uvedl rodinu složenou ze dvou dospělých a čtyř dětí, která žije v Pelhřimově. Jejich náklady na bydlení činí 18 tisíc korun, matka je na rodičovské, měsíčně čerpá 7 600 a k tomu pracuje na dohodu za 5 tisíc korun měsíčně. Otec vydělá zhruba 25 tisíc korun čistého. Dnes od státu dostanou příspěvek 10 873, nově 15 725 korun.
Oproti tomu modelová rodina složená ze dvou dospělých bez dětí žijící v Brně s náklady na bydlení 17 tisíc, která nemá práci a ani si ji nehledá, dnes pobírá 16 729 korun, nově by nedostávala nic.
Podle Třineckého je první modelový příklad zajímavý a motivační. „Je dobré, když jsou lidé vedeni k aktivitě. Pouhé rozdávání státních peněz vede k vyčlenění ze společnosti a k zneschopňování. Ale samozřejmě je potřeba rozlišovat, například mezi našimi klienty jsou lidé, kteří si vzhledem ke svému věku, nebo zdravotnímu stavu fyzickému či psychickému opravdu nemohou najít stálou práci,“ podotkl Třinecký.
Je podle něj proto nutné počítat s pomocí těm, kteří nejsou schopni si peníze svými silami vydělat. Systém se ovšem příliš nelíbí Ivě Kuchyňkové z Charity. Ta sice poznamenala, že nastane zjednodušení žádostí o ně, problém ale vidí v tom, že revize nepočítá s nízkými mzdami.
„Jak máme lidi motivovat, aby pracovali, když víme, že spousta prací je podhodnocená a oni si za takovou mzdu nekoupí ani to, co potřebují k životu? Ale v opačném případě dávku nedostanou, takže se stejně neuživí. To přeci nedává smysl,“ podotkla Kuchyňková.
Základem podle ní je, aby se zvedly mzdy a pokryly životní náklady tak, aby dávky nebyly potřeba. Zároveň podle Kuchyňkové změny také neberou v potaz některá znevýhodnění. Například to, že lidé před důchodovým věkem často nemohou práci sehnat, či nedostatek míst s flexibilní pracovní dobou či zaměstnáním na home office pro pečující rodiče.
Jurečka ale podotkl, že se o dávky kvůli práci nepřijdou například handicapovaní lidé či rodiče s malými dětmi. Podle něj by měl nový systém zabránit zneužívání dávek. Hůle ale podotkl, že vyvarování se zneužívání dávek je oblíbené téma u politiků, když se blíží volby.
„Bojíme se, že by se návrh mohl stát hračkou v rukou politiků soupeřících o zvolení. To by pak mohlo znamenat, že by se mohly podmínky zpřísnit tak, že to povede k větší chudobě,“ poznamenal Hůle.
Revize plánuje i zavést rekvalifikace či dovzdělávání se pro lidi, kteří šest měsíců a více nepracovali. Podle Hůleho je ale nesmyslné, že by bylo možné překvalifikovat například absolventy zvláštních segregovaných škol v dospělé populaci.
„Pokud máte někoho, kdo absolvoval zvláštní školu, neudělal ani základní školu, přičemž neumí prakticky nic, nelze si myslet, že zázračným mávnutím proutku bude schopen dělat instalatéra, pokrývače či jinou nedostatkovou profesi,“ dodal Hůle.. To se má podle něj řešit v oblasti školství prodloužením povinné školní docházky, aby děti neopouštěly školní vzdělávání bez absolvování střední školy s nasměrováním na vhodnou profesi
Hůle dodal, že se nakonec podobný přístup společnosti vrátí v rostoucí chudobě, pokud budou dávky podobným lidem odpírány. Třinecký poznamenal, že pokud jsou lidé nezaměstnaní půl roku a více, může to vést k vyčlenění ze společnosti. „Proto je pomoc těmto lidem k začlenění na místě,“ dodal metodik Armády spásy.
