Komplex, v němž budou sídlit soudci a žalobci pro Brno-město a Brno-venkov, stál více než dvě miliardy korun - třikrát více, než stavební firma požadovala ve výběrovém řízení. Původně měla stavba na nábřeží řeky Svratky přijít 805 milionů korun.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal už před rokem podal trestní oznámení na ministerstvo spravedlnosti, které investici řídilo. A kritikou nešetřil ani na adresu Krajského soudu v Brně jako investora stavby. "Nezkoumal možné varianty, aby mohl vybrat tu nejlepší. Důsledkem bylo situování areálu na pozemky, kde byla stavba velmi náročná," uvedl tehdy Dohnal.
Celá věc dospěla až k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, jeho šéfka Milena Hojovcová se však z případu vyloučila pro podjatost a přidělení kauzy tak bude řešit Nejvyšší státní zastupitelství.
Podle kontrolorů nevybral Krajský soud v Brně pro stavbu optimální řešení a s vybranou firmu uzavřel smlouvu v rozporu s původním zadáním. Tehdejší ministr spravedlnosti za US-DEU Pavel Němec pak navíc předraženou zakázku schválil, přestože v rozpočtu resortu neměl dostatek peněz.
Předseda brněnského krajského soudu Jaromír Pořízek tvrdí, že stavební firma vyčíslila původní odhad na základě tehdy dostupných informací. V tu dobu podle něj netušili o geologických poměrech v místě stavby ani o dopadech na životní prostředí a jejich vlivu na konečnou cenu.
Přesto podle Pořízka je nové centrum brněnské justice v přepočtu na metr krychlový levnější než pražský justiční areál Na Míčánkách, dostavěný v roce 2006. "Metr krychlový brněnského areálu přijde na necelých sedm tisíc korun. V případě areálu Na Míčánkách cena činí přes osm tisíc korun na metr krychlový," uvedl loni Pořízek. Podle něj soudci v novém areálu nebudou muset čekat měsíce na volné soudní síně, uvolní se i roce samotnému krajskému soudu, který se o své sídlo dělí s městským. Opuštěním původních prostor navíc resort výrazně ušetří na nájemném až o patnáct milionů ročně, případně získá prostředky za prodej starých budov.
Pořízek kvůli své roli ve výstavbě justičního areálu čelil kárnému řízení. Vrchní soud v Olomouci je však loni zastavil. Kauzou justičního areálu se zabýval také antimonopolní úřad. Ten loni v říjnu například nařídil zopakovat zakázku na dodavatele nábytku v hodnotě šedesáti milionů korun.
Kdyby se udržel původní rozpočet stavby, mohlo mít ministerstvo více než miliardu korun na jiné projekty. Dostalo by se tak třeba na problém přeplněnosti věznic. Vězeňská služba vyžívá jejich kapacitu až na 115 procent. Pro srovnání, rozpočet ministerstva spravedlnosti letos činil přes osm miliard korun, na investice slouží jen zlomek. Pro příští rok má být přitom ještě o 430 milionu nižší. "Současná situace ve věznicích je neúnosná. Jsem proto připravena o tomto bodu jednat příští týden s ministrem financí," řekla minulý týden ministryně Kovářová.
