* LN V těchto dnech jsou aktuální přijímací zkoušky na střední školy. Vy, když jste byla v úřadu v roce 2006, tak jste říkala sama, že vám by se líbil model neomezeného množství přihlášek. Kolik by jich mělo podle vás být?
Já si myslím, že neštěstím jedné přihlášky bylo to, že velmi schopné děti se nehlásily na školu, kterou nejvíce chtěly studovat. Byly mezi nimi děti, které měly šanci se na ni dostat, jenomže se bály, že při přijímacím řízení selžou a pak se nedostanou na žádnou jinou dobrou školu. Čili já si myslím, že tohle bylo nutné odbourat. Že se ale do zákona dostaly tři přihlášky, to nepovažuji za úplně šťastné řešení.
* LN Plánujete tedy nějaký pozměňovací návrh?
Já bych moc ráda. Budu-li mít příležitost, tak určitě, rozhodně na to v mém časově omezeném mandátu budu pamatovat, protože si myslím, že je kolem změny zbytečný chaos, trošku moc administrativní zátěže a nejistot, a to zejména pro školy. Dvě přihlášky bych považovala za rozumné řešení.
* LN Takže chcete, aby byly jen dvě přihlášky na jakoukoli školu?
Ano.
* LN Dalším z témat, o kterém se nyní hodně mluví, je reforma terciárního vzdělávání – a s tím spojený návrh ministerstva školství i nový návrh Univerzity Karlovy. Je vůbec zapotřebí reforma terciárního vzdělávání?
To je zásadní krok. Když se podívám na mezinárodní srovnání, Čína a Indie mají více talentovaných dětí, než má celá Evropa všech dětí. A my se proto zkrátka musíme starat o každé dítě, které u nás je, a musíme se pokusit dát mu šanci dosáhnout co nejvyššího vzdělání. To znamená nejenom je posílat na školy, ale posílat je především na dobré školy.
* LN Měla jste možnost vidět poslední návrh reformy vysokého školství od Univerzity Karlovy?
Já jsem to přímo neviděla, ale mám tu informaci a slyšela jsem i pana rektora o tomto návrhu hovořit. Ale musím říct, že jsem překvapená, jak velmi se tento univerzitní návrh shoduje s tím, co obsahovala tak zvaná ministerská Bílá kniha. Tedy Bílá kniha, která byla velmi kritizovaná i právě Karlovou univerzitou. Na jednu stranu je to samozřejmě překvapivé, na druhou stranu jsem velmi ráda. Ono to ukazuje několik věcí. Bez soukromých zdrojů se dneska vysoké školy zkrátka neobejdou a my si musíme najít vhodnou formu, díky které tyto zdroje do vysokého školství dostaneme. Druhá věc je, že reforma vysokého školství se pomalu ale jistě tak, jak byla navrhována v Bílé knize, dostává do povědomí vysokých škol a pomaličku se začínají názory sbližovat. Já tuto iniciativu Univerzity Karlovy vítám, ať už je interpretována jakkoli. To, co bych chtěla udělat během svého působení na ministerstvu, je skutečně se zasadit o to, aby se v přípravě reformy terciárního vzdělávání pokračovalo. Byla bych ráda, kdyby se nám podařilo připravit systém půjček pro studenty, jak nejdále jsme schopni.
* LN Jeden z těch návrhů, o kterém Univerzita Karlova sama říká, že není ten nejpodstatnější, nicméně je nejdiskutovanější, je tzv. zápisné, které by jako simulovalo školné. Jak se vám třeba tohle líbí?
Víte, já se tím tématem docela dlouho zabývám, to máte pravdu. Ono to má dvě podoby. Jedna skupina odborníků, kterých si vážím, má ze školného strach, protože říká, že je to otevření Pandořiny skříňky, a nevěří, že se nebude v budoucnosti zvyšovat. Druhá skupina zase ale souhlasí s tím, že je třeba dostat nebo přinést soukromé zdroje do vysokého školství. Domnívám se, že to je správné. Bez soukromých zdrojů nejsme schopni terciární vzdělávání dostatečně financovat a to uvidíme zejména nyní při projednávání rozpočtu. A z tohoto důvodu, ale i z dalších se domnívám, že budeme muset nějakou formu školného udělat. Jestli to budeme nazývat zápisné, nebo školné, to jsou téměř identické obsahy z mého soudu. V posledních letech jsme žili v době vysokého ekonomického růstu, měli jsme vysokou životní úroveň, otevřely se hranice a všechno se mladým lidem zdálo samozřejmé. Ale ta doba, která nyní přichází, bude náročnější a je to samozřejmě vůbec nemine. A já myslím, že je potřeba vzdělání dodat určitou hodnotu.
* LN Představa zavedení školného na vysokých školách v budoucnosti vám tedy není vůbec proti srsti?
Já jsem měla i období, kdy jsem si říkala, že jsou země, kde se naopak studentům platí všechno včetně obědů. Ale ta doba je pryč. Všechny státy v Evropě hledají cestu, jak získat soukromé zdroje, a já si myslím, že budeme muset k něčemu takovému přistoupit.
* LN Co si myslíte o návrhu ČSSD, aby si studenti mohli čerpat peníze na studium ze stavebního spoření?
Je to vlastně podobný koncept tzv. spoření na studium. Myslím, že není podstatné, jaká forma to nakonec bude. Podstatné je, aby tyto finanční prostředky pro studenty byly přístupné. Ale stále je to samozřejmě jen jedna z variant.
* LN Jaký je váš osobní plán, co byste chtěla stihnout do listopadu? Je něco, o čem víte, že bude problém prosadit?
Za prvé se budu všemi cestami snažit, aby společnost uznala školství a vzdělání jako faktor konkurenceschopnosti číslo jedna a do budoucna jako zásadní šanci pro nás pro všechny. A to bude souviset především s přípravou rozpočtu. Za druhé, v situaci, kdy je tak málo prostředků, jsem udělala vnitřní změny v útvaru, který se zabývá strukturálními fondy, a požádala jsem své kolegy, aby urychleně připravili koncept, kterým převedeme co nejrychleji prostředky z těchto fondů školám.
* LN Na závěr: vidíte nějaký rozdíl oproti tomu, když jste na ministerstvu školství byla v roce 2006? Funguje tu něco jinak?
Minule jsem si myslela, že sem jdu na čtyři roky, taky jsem tehdy udělala základní personální změny při svém vstupu. Byla jsem šťastná, že jsem získala lidi, kterých jsem si vážila, že se mnou do toho šli. Dnes vím, že to udělat nemohu, protože za pár měsíců odejdu a nechci, aby se stalo to, že ti lidé potom odejdou se mnou a zůstane tu po nich pak prázdné místo. To by ten systém spíše poškodilo, nehledě na to, že je tu řada velmi schopných a dobrých lidí, kteří by tu měli mít místo. A co jsem vysledovala: že ty věci, které považuji za důležité, jako jsou strukturální fondy, jako je maturita, jako je reforma vysokých škol, ty už zase pokročily do nějakého stadia. Dnes jdou směrem, který já mohu sdílet a chtěla bych pomoci, aby se posunuly kousek dál.
