Evropská komise totiž proti jejich žádosti o registraci na speciální unijní seznam, ve které postupovala ČR společně se Slovenskem, nedostala v dané lhůtě žádné námitky, které by to mohly zvrátit. Uvedl to europoslanec Jan Březina, který se problematikou chráněných označení zabývá.
Podle Březiny unijní označení pomůže spotřebitelům lépe vyhledávat kvalitní špekáčky. „Špekáček opatřený logem Evropské unie totiž bude muset obsahovat minimálně 56 procent hovězího a vepřového masa, a naopak se bude muset obejít bez rozemletých kostí se zbytky masa, mouky, masokostní moučky nebo sóji,“ upřesnil.
Dovozové špekáčky jsou nezávadné, ale bez chuti Kvalita špekáčků prodávaných v Česku se hodně liší. Na vině jsou podle europoslance mimo jiné výrobky z dovozu, u nichž jediným požadavkem kladeným úřady byla jejich zdravotní nezávadnost, nikoli už jejich kvalita.
„Máme sice vyhlášku ministerstva zemědělství upravující požadavky kvality na špekáčky, ta ale neplatí pro dovozce z EU. Ti těží ze zásady volného pohybu zboží, kterému členský stát nesmí svými vnitřními předpisy bránit,“ podotkl europoslanec.
Unie rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Špekáčky i další zmiňované uzenářské výrobky budou spadat do třetí kategorie.
