Stát chce zbořit Labskou boudu. Vykoupí ji, ale až zlevní

Setkání majitelů Labské boudy a zástupců ministerstva životního prostředí začalo ve čtvrtek v horském hotelu omluvou. "Chtěli jsme je ujistit, že jsme opravdu poslední úředníci, kteří s nimi budou jednat," říká náměstek ministra Tomáš Tesař.

Spolu se svým kolegou a ředitelem úřadu Tomášem Vrbíkem přijel do Krkonoš s jasným poselstvím. Stát má zájem hotel vykoupit. "Ta oblast prostě není vhodná pro masovou turistiku, bouda je relikt z minulosti, který tam nemá co dělat," myslí si Tesař po návštěvě.

Historie Labské boudy Počátky Labské boudy sahají do roku 1830, kdy v těchto místech žena zvaná die Blasse vystavěla budku z kamení, kůry a roští, v níž prodávala kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou rozšířili primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování návštěvníků. V letech 1878–1879 přestavěl boudu hrabě Jan Harrach a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v letech 1888–1889. Dne 6. 11. 1965 bouda kvůli neopatrnému zacházení řemeslníků s benzinovou lampou vyhořela. Dnešní Labskou boudu vystavěla Konstruktiva, otevřena pro veřejnost byla v roce 1975. Zdroj: www.labskabouda.cz

Současné ministerstvo životního prostředí chce osud obřího betonového kolosu uzavřít do konce letošního roku. Podporuje myšlenku svých předchůdců a vedení Krkonošského národního parku: Hotel odkoupit, zbourat a území vyčistit.

Ale i poslední jednání se zaseklo na penězích. "Majitelé chtějí boudu prodat za pro nás vysokou cenu," vysvětluje náměstek Tomáš Tesař. Cena se stále pohybuje kolem třiceti milionů. Vlastníci nicméně získali čas na rozmyšlenou.

"Počkáme na další jednání. Ale určitá vůle k domluvě na naší straně je," reaguje na výzvu ministerstva jeden z majitelů hotelu Martin Pumr.

Pokud skutečně klesne cena Labské boudy, zůstává otázkou, jestli ministerstvo najde dost peněz i na celý proces zkulturnění krajiny. Nikdo totiž zatím nezjistil, jak moc je znečištěna půda kolem základů stavby.

"Celý projekt vychází až na 90 milionů korun," vysvětluje František Pelc, který před dvěma roky jako náměstek ministra životního prostředí jednal s majiteli o prodeji hotelu.

Přesné číslo a správný postup demolice by prozradily až analýzy, které však zatím neexistují.

Martin Pumr nabídl Labskou boudu k prodeji už v roce 2007. Od té doby je v katalogu realitní kanceláře. O hotel však není zájem. Nevydělává. "Podle meteorologů byl čtvrtek jedním z posledních hezkých dnů. Lidé u boudy sice byli, ale jen se občerstvili a šli dál," přibližuje náměstek Tomáš Tesař. Jediným vážným zájemcem je tak dlouhodobě stát.

S jeho vizí na demolici však nesouhlasí řada odborníků. "Hotel má svou hodnotu, musíme se s tím umět vypořádat a využívat. Ne z toho dělat ruiny a trosky," tvrdí například Matúš Dulla, vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT.