19. září 2019 10:54, aktualizováno  13:15 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

DOKUMENT: 90 stran, velká část je začerněna. Státní zastupitelství zveřejnilo rozhodnutí o zastavení Babišova stíhání

Andrej Babiš a Čapí hnízdo (ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš a Čapí hnízdo (ilustrační snímek) | foto: koláž iDNESMAFRA

PRAHA Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) zveřejnilo anonymizované rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho spoluobviněných v kauze dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Žalobce Jaroslav Šaroch v dokumentu na 90 stranách vysvětluje, co ho vedlo k závěru o nevině předsedy vlády a ostatních. Podle něj se mimo jiné nepodařilo prokázat, že Babiš měl vliv na řízení a chod společnosti Farma Čapí hnízdo. Důkazy ale svědčí o jeho enormním zájmu na výstavbě areálu, dodal Šaroch.

„Nepodařilo se opatřit takové důkazy, které by svědčily o tom, že byl skutečným vlastníkem akcií společnosti, ani o jeho působení na řízení a chod společnosti v době, kdy mělo dojít k páchání trestné činnosti. Takovýto zásah obviněného popírají všechny osoby podílející se na vedení a fungování společnosti,“ stojí v usnesení. Délka celého řízení podle šéfa městského státního zastupitelství Pavla Erazíma vyplynula z výpovědí dotčených, kteří v mnoha případech nejsou občané ČR nebo tu nežijí.

Kompletně zveřejněný dokument naleznete přes odkaz níže.

ZVEŘEJNĚNÁ VERZE ŠAROCHOVA ROZHODNUTÍ

Jména obviněných jsou sice v dokumentu začerněná, z kontextu je ovšem patrné, že státní zástupce zde píše o premiérovi. Dodává, že lze „s téměř stoprocentní jistotou“ dovozovat vliv Babiše na jeho spoluobviněné děti, tedy Adrianu Bobekovou a odděleně stíhaného Andreje Babiše mladšího.

Proč začerněné pasáže?

Odůvodnění šéfa pražského státního zastupitelství Pavla Erazíma:

„Zbylá část rozhodnutí obsahuje citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důvodů. Jejich zveřejnění v současné době brání skutečnost, že se jedná o informace týkající se trestního řízení v rámci oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a trestního řádu rušit rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nižších státních zastupitelství.“

Podle státního zástupce je patrný enormní zájem Babiše na výstavbě areálu Čapího hnízda. Důkazy údajně svědčí o jeho osobní angažovanosti při projektování stavby, zajišťování vybavení areálu či při prezentaci areálu. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného.

MSZ již dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku, pro které byla určena padesátimilionová evropská dotace, jež farma v létě 2008 získala. Obvinění tedy podle rozhodnutí, které v úterý nabylo právní moci, nespáchali dotační podvod.

Chybovala policie? Jak se vypořádat s OLAFem?

„Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) důkazy vyhodnotí odlišně,“ vysvětlil Erazím v prohlášení zveřejněném na stránkách MSZ, proč důkazy vyhodnotil státní zástupce jinak než vyšetřovatelé. Policie podle něj postupuje z vlastní iniciativy.

Klíčovou otázkou především je, proč byla na začátku kauzy chybně kategorizována farma Čapí hnízdo jako jiný, než malý a střední podnik. „Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena,“ uvedl Erazím.

Právě označení Čapího hnízda, i přes jeho vazby k Agrofertu, za malý či střední podnik se stal jablkem sváru celé kauzy. Pro dokázání dotačního podvodu by ale bylo nutné doložit, že žadatelé o dotaci uvedli české a evropské úřadu v omyl. To ale podle Erazíma nelze. „Provedeným dokazováním se však nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele,“ komentuje šéf pražského zastupitelství.

Zároveň se vyjádřil ke zprávě evropského úřadu OLAF, jehož závěry vycházely z jiného než trestněprávního pohledu. Navíc nejsou jeho závěry závazné. 

Šarochovy otazníky

Šaroch se nicméně v usnesení pozastavuje nad tím, že poskytovatel dotace - tedy Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy - uznal Farmě Čapí hnízdo splnění některých zadaných podmínek. Poskytovatel totiž vyžadoval, aby žadatelé podnikali minimálně dva roky a navíc v oblasti cestovního ruchu, což podle Šarocha společnost nesplňovala. „V tomto usnesení však není postup poskytovatele dotace posuzován,“ poznamenal k tomu.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle dřívějšího vyjádření MSZ nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Podle Šarocha je nicméně zcela evidentní, že mezi Farmou Čapí hnízdo a společnostmi ze skupiny Agrofert panovaly „zcela nadstandardní vztahy“, a to jak po dobu výstavby areálu, tak po dobu jeho provozování až do okamžiku fúze. Tyto vztahy vyplývají například z dohod o budoucí spolupráci a o vedení účetní agendy nebo ze smluv o půjčkách a o poskytování reklamních služeb, doplnil Šaroch.

Značná část zveřejněného usnesení je začerněná. Podle šéfa MSZ Martina Erazíma jde o citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důkazů. Žalobci je zatím nemohou zveřejnit, protože spis posílají nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může verdikt zrušit. „V případě jejich zveřejnění by mohlo dojít k ohrožení výsledku tohoto řízení,“ uvedl v tiskové zprávě. Sdělil také, že v Šarochově textu udělal pouze drobné úpravy.

MSZ zveřejnilo nejčastější otázky a odpovědi na vývoj v kauze Čapí hnízdo

Otázky a odpovědi připravil vedoucí městský státní zástupce Mgr. Martin Erazím

Jaký byl rozsah aprobační činnosti a z jakých podkladů vycházel?

Rozsah aprobační činnosti nebyl přirozeně omezen pouze na obsah rozhodnutí dozorového státního zástupce. V rámci aprobace byla studována příslušná judikatura a předpisy Evropské unie, včetně části spisu podstatné pro rozhodnutí. Rád bych zdůraznil, že spisový materiál byl v elektronické podobě k dispozici ještě před předložením textu rozhodnutí. V rámci aprobace jsem rovněž vycházel ze závěrů učiněných vedoucím oddělení ekonomické kriminality a I. náměstkyně městského státního zástupce.

Jaké otázky jsem ověřoval na podkladě spisového materiálu?

Ověřoval jsem především otázku vývoje tvrzení jednotlivých osob učiněných ohledně poskytnutí půjčky ze strany banky. Opatření těchto výpovědí ovlivnilo výrazně i délku řízení, neboť tito svědci z podstatné části nejsou občany České republiky ani v České republice nežijí.

Jak dlouho jsem studoval rozhodnutí JUDr. Šarocha?

Samotným rozhodnutím jsem se zabýval ode dne jeho předložení do dne, kdy došlo k jeho rozeslání oprávněným osobám. Věcí jako takovou jsem se zabýval průběžně. Věc jsem s dozorovým státním zástupcem konzultoval a měl jsem i možnost se seznámit se spisem, resp. jeho elektronickou verzí. Obsahem konzultací byla především informace o zamýšleném postupu a důvodech tohoto postupu. Přesné důvody rozhodnutí mi však byly známy až z předloženého textu.

Samotný text, jeho srovnání s příslušnou judikaturou a konzultace s aprobacemi vedoucího oddělení a I. náměstkyně mě vedly k závěru, že předložené rozhodnutí je zákonné a důvodné.

Byly v původně předloženém usnesení JUDr. Šarocha udělány změny, a jaké?

V textu samotného rozhodnutí byly v rámci aprobace provedeny jen drobné úpravy, které neměnily jeho obsah. JUDr. Šaroch v rámci aprobace tyto návrhy změn akceptoval a vtělil do textu usnesení.

Proč došlo k názorovému obratu na věc a zda jsem o něm měl informace?

JUDr. Šaroch mě informoval o svém úmyslu zastavit trestní stíhání ještě před vydáním rozhodnutí.  Informoval mě o důvodech změny svého názoru v rovině obecné, s tím, že konkrétní právní závěry budou uvedeny v předkládané písemnosti (usnesení o zastavení trestního stíhání).

Důvod změny názoru jsem popsal ve svém tiskovém prohlášení k věci a vyplývá i ze samotného textu usnesení. 

Proč mohl být názor PČR jiný a proč navrhla podat obžalobu?

Policejní orgán, stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení, postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy (§ 164 trestního řádu) a důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem. Podání obžaloby či skončení věci jiným způsobem musí tedy vycházet z jeho vlastního (odůvodněného) rozhodnutí nikoli z návrhu policejního orgánu. 

V případě zastavení trestního stíhání a k vyloučení možné libovůle je zde právě aprobační proces v rámci daného státního zastupitelství, možnost podání opravného prostředku poškozeným a v samém závěru  poté v trestním řádu stanovený institut přezkumu již pravomocného rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem.

Neměla se otázka, zda je kauza Čapí hnízdo malý a střední podnik řešit hned na začátku a proč tuto otázku nebylo možné posoudit již na začátku?

Tato otázka byla řešena na začátku celé kauzy ovšem s opačným výsledkem. Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování. Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena.

Jak se státní zástupce vypořádal se zprávou OLAF, když nevyvrátil její závěry, které tvrdí, že společnost FČH byla propojená se společnostmi koncernu Agrofert?

Zpráva OLAF hodnotila celý případ z jiného pohledu, než jaký je možný pro posouzení otázky viny v trestním řízení. Závěry zprávy nejsou pro orgány činné v trestním řízení závazné. Právě jiný než trestní pohled na věc dovolil hodnocení celé věci týkající se poskytnutí dotace s ohledem na skutečnosti známé v roce 2018, tedy s více než desetiletým odstupem od podání žádosti, a z pohledu ovlivněným vývojem právních názorů na otázku pojmu malého a středního podniku. Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se JUDr. Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008, jak blíže vyplývá ze samotného textu usnesení.

Jsou i další důvody pro zastavení trestního stíhání?

K naplnění skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu je podstatné prokázat, že v době podání žádosti o dotaci uvedli žadatelé poskytovatele dotace v omyl. Tento omyl měl spočívat v tvrzení, že žadatel je malým nebo středním podnikem. Provedeným dokazováním se však nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele. 

Zaznamenal jste během vyšetřování přímé tlaky a od koho?

Jediný avšak enormní tlak byl veden ze strany mediálních prostředků, napříč celým jejich spektrem. A to aniž by bylo respektováno omezení poskytování informací o trestním řízení stanovené zákonem v § 8a trestního řádu, promítnutého i do zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či institut tiskového mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze, zejména formou neustálého kontaktování ať už písemně, telefonicky či vygradovaného až v osobní kontaktování dozorového státního zástupce mimo jeho pracoviště.

Zdroj: portal.justice.cz

ČTK, Lidovky.cz
Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

DANIEL, ADAM A ZBYHNĚV. Táta Hložek (vpravo) se svými syny Danielem a Adamem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Moderátorka a hvězda sociálních sítí Nikol Štíbrová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...