5. června 2019 12:37 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Stinná stránka romantických plaveb. Výletní lodě s turisty zamořují Vltavu

Lodní doprava na Vltavě v centru Prahy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lodní doprava na Vltavě v centru Prahy. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Lodě kotvící na březích řek skýtají líbezný pohled. A co teprve výhled z nich, jak dokládá rozmach výletních plaveb pro turisty. Teď se ale ukazuje, že romantika vrhá temný stín. Dvouleté zevrubné zkoumání vzorků z Vltavy protékající hlavním městem, které si u Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka zadal pražský magistrát, přišlo s odhalením, že řeku znečišťuje záhadný zdroj. Ukázalo se, že v letních měsících narůstá koncentrace amoniakálního dusíku a fekálních koliformních bakterií v úseku nad Karlovým a Štefánikovým mostem v Praze.

Nebylo to z přítoků Botiče, Motolského potoka ani Čertovky. Ani odlehčením kanalizací po úporných deštích, jak třeba vidíme v posledních týdnech, protože oba roky 2017 i 2018, kdy se měřilo, provázelo sucho. Po vyškrtání všeho, co to nebylo, zbyla vědcům jediná varianta, co to být může, a tím pádem být musí.

„Zjistili jsme znečištění, které nepochází ani z Vltavy nad městem, ani z malých přítoků. Protože se jedná o znečištění ‚komunálního typu‘, považujeme za možný až pravděpodobný zdroj nárazové vypouštění odpadních vod z hojného provozu výletních lodí,“ sdělil LN expert na znečištění řek Josef K. Fuksa.

Vodohospodáři doporučili Praze, aby si situaci pořádně prověřila, protože i když „neznámý“ původce letních fekálií nedosahuje intenzity toho, co do řeky dodává Ústřední čistírna odpadních vod, zhoršuje to kvalitu vody v řece a především – je to nelegální.

Lodní doprava na Vltavě v centru Prahy.
Lodní doprava na Vltavě v centru Prahy.

„Naše studie asi poprvé ukázala, že lodní doprava prostě není neutrální a že by se tomu měl správce toku a magistrát prostřednictvím svých úřadů kapku věnovat,“ dodává výzkumník Fuksa. Utajené znečišťování řeky amoniakem a střevními bakteriemi, což jsou indikátory fekálního znečištění, si zasluhuje pozornost už proto, že voda se v rámci suché pětiletky stává nejvyšším státním zájmem. Vláda zvažuje, že její ochranu a právo člověka na hašení žízně vtělí do ústavy.

Dotčené úřady se pustily do práce, do poloviny letošního roku běží kontrola provozu toho, co se po Vltavě v hlavním městě plaví. Prověřuje platnost technických prohlídek a kondice inženýrských sítí včetně předmětných odpadních vod.

Správné postupy pro rejdaře jsou dva. Buď se musejí napojit na stokový systém na Rašínově či Hořejším nábřeží, nebo využít servisního plavidla Ředitelství vodních cest na Dvořákově nábřeží. Na poslední jmenované „štaci“ má město pořád rest v tom, že tam přes učiněné přísliby chybí kanalizační přípojka, proto tam také kotví servisní loď.

„Současně bude zprovozněn systém likvidace gastroodpadu z plavidel. V rozsahu přístavů v působnosti hlavního města tak bude mít správa větší dohled nad provozem lodí. Dalším uskutečňovaným opatřením je rozšíření možností připojení v rámci přístavů hlavního města,“ shrnul LN za magistrát Jan Nejedlý, koordinátor správy náplavek. To znamená, že paluby s výletníky by se přidaly pod servis města, a tak pod jeho bedlivější dozor. Magistrát si studii objednal díky evropským dotacím. Na dvouleté sledování by podle odborníků bylo potřeba navázat, ale poptávka ze strany Prahy zatím nepadla.

Na 200 vstupenek kubík odpadní vody

Za jednu sezonu zvládnou turisté vyprodukovat solidní množství odpadní vody, která prošla jejich útrobami a byla použita při splachování. Vodohospodáři ve své závěrečné zprávě odhadli počet lodí, které v létě kotví u Dvořákova nábřeží, na minimálně padesát. Pokud okružní brázdění vln trvá hodinu a každý cestující si během toho jednou odskočí na toaletu, vychází na každých dvě stě prodaných vstupenek více než krychlový metr odpadní vody. Obrátky lodní turistiky zdaleka nekončí na těchto číslech a v intravilánu Prahy. Loni na úseku Vltavy jen mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou projelo v sezoně dva tisíce plavidel s více než osmi tisíci výletníky. Vědci z VÚV ale měřili jenom uvnitř Prahy.

Provozovatelů říční turistiky je v hlavním městě kolem desítky a Fuksa upozorňuje, že případné vypouštění splašků do řeky je chabě kontrolované i kontrolovatelné. Jeden z největších podniků v tomto oboru, spojená flotila Pražské paroplavební společnosti a Prague Boats, jednoznačně vylučuje, že by se na macešském chování k řece podílel, a volá po exemplárním potrestání těch, kdo Vltavě ubližují.

„Cítíme spoluzodpovědnost za životní prostředí v centru hlavního města, a to nejenom proto, že jeho poškozování by v důsledku mělo negativní vliv i na naše podnikání – v tomto konkrétním případě nestojíme o znečištěnou řeku, která by odrazovala naše pasažéry od plavby. Podporujeme důsledné kontroly a přísný postih případného vypouštění odpadních vod do řeky,“ sdělil LN prokurista Prague Boats Pavel Mácha s tím, že členové jejich posádky by čelili „citelnému pracovněprávnímu“ postihu, kdyby je při porušování pravidel přistihli. Ostatní oslovení provozovatelé lodních výletů LN neodpověděli.

Řeka je dost vitální

S výjimkou vážného podezření, které vodohospodáři chovají vůči rekreačním lodím, dopadla analýza toku v intravilánu Prahy vesměs dobře. Stěžejní zjištění zní, že řeka má i díky výpomoci z vypouštění z nádrže Orlík i za suchého léta dost vody, takže je dostatečně vitální a nemění se v zahnívající stoku, z níž by panikařili hygienici. Díky kaskádě je ředění různých druhů znečištění i v suchých letech nízké a i vypouštění z Ústřední čistírny odpadních vod snižuje kvalitu vody v řece jen velmi mírně.

Nadlepšování z kaskády má mimochodem pobočné efekty, třeba ve vlivu na teplotu řeky. „První efekt v podstatě změnil skladbu ‚znečištění‘ – a to na organické látky, které vyprodukují řasy či sinice rovnou v nádržích, druhý vede k takzvané alpinizaci toku. To jest ke snížení teploty v létě a zvýšení teploty v zimě. Výsledkem například je, že Vltava v zimě nezamrzá – zmizelo tradiční zimní bruslení, naopak jsou dnes v Praze na řadě míst Vltavy významná zimoviště vodního ptactva,“ píše se v závěrech studie.

Znečištění přichází do řek ze dvou typů zdrojů: z pozemků, odkud se po srážkách mohou splachovat hnojiva, a z takzvaných bodových zdrojů. „Tedy hlavně čistíren odpadních vod, které pracují po celý rok stejně, ale vypouštějí do proměnlivé řeky. Zjišťujeme, že malé mobilní zdroje je nutno kontrolovat, stejně jako čistírny,“ uzavírá Fuksa.

Najdete na Lidovky.cz