Premiér Mirek Topolánek řekl, že činnost komise se zaměří na jižní a jihozápadní části vojenského prostoru. Kolik peněz přesně má do kraje přijít, nechtěl uvést. Finance mají přijít z evropských fondů, resortních programů. Stovky milionů se prý najdou v rozpočtu ministerstva financí. "Pokusíme se v kratším čase do regionu nasměrovat peníze, které by třeba tekly pomaleji," popsal záměr Topolánek. Náměstek ministra financí Ivan Fuks přislíbil, že by první peníze mohl region obdržet již koncem letošního roku.
"Peníze do regionu ano, ale ne za cenu radaru," řekl před jednáním starosta Skořic Miloslav Suchý. Spolu se starostou Vísek Lubomírem Fialou uvedli, že zájem o jejich region ze strany centrálních úřadů je v současné době nevídaný. "Včera u nás byli zástupci ředitelství silnic a zajímali se, jaké komunikace bychom chtěli opravit," uvedli oba starostové.
Projekty pro Brdy se mají týkat dopravy, kanalizací a obecně čištění vod. Podpory by se měli dočkat i zemědělci. Podle premiéra by měl komisi řídit bývalý starosta Příbrami a nynější náměstek ministra financí Ivan Fuksa (ODS). Ten ovšem řekl, že o předsednictví zatím není rozhodnuto.
Vláda starostům také slíbila vypracování dalších studií o možných rizicích radaru na lidské zdraví a životní prostředí. Hodlá také diskutovat o dalším zpřístupnění dosud uzavřených prostorů ve vojenském újezdu Brdy.
Topolánek zdůraznil, že jeho kabinet nepřijel jednat se starosty o radaru, protože toto jednání je věcí mezi českým státem a USA. Vláda prý chce dát místním lidem jistotu, že umístnění základny nesníží kvalitu života v oblasti.
Na vládu ve Spáleném Poříčí čekali i odpůrci radaru. Členové iniciativy Ne základnám a aktivisté z Greenpeace jí dali transparenty či výkřiky najevo, že s výstavbou základny nedaleko Míšova zásadně nesouhlasí. Podle průzkumů je v současnosti proti i většina veřejnosti. Dohodu s USA o radaru by měl ratifikovat parlament a prezident, opozice i starostové ale žádají celostátní referendum.
"Peníze do regionu ano, ale ne za cenu radaru," řekl před jednáním starosta Skořic Miloslav Suchý. Spolu se starostou Vísek Lubomírem Fialou uvedli, že zájem o jejich region ze strany centrálních úřadů je v současné době nevídaný. "Včera u nás byli zástupci ředitelství silnic a zajímali se, jaké komunikace bychom chtěli opravit," uvedli oba starostové.
Projekty pro Brdy se mají týkat dopravy, kanalizací a obecně čištění vod. Podpory by se měli dočkat i zemědělci. Podle premiéra by měl komisi řídit bývalý starosta Příbrami a nynější náměstek ministra financí Ivan Fuksa (ODS). Ten ovšem řekl, že o předsednictví zatím není rozhodnuto.
Vláda starostům také slíbila vypracování dalších studií o možných rizicích radaru na lidské zdraví a životní prostředí. Hodlá také diskutovat o dalším zpřístupnění dosud uzavřených prostorů ve vojenském újezdu Brdy.
Topolánek zdůraznil, že jeho kabinet nepřijel jednat se starosty o radaru, protože toto jednání je věcí mezi českým státem a USA. Vláda prý chce dát místním lidem jistotu, že umístnění základny nesníží kvalitu života v oblasti.
Na vládu ve Spáleném Poříčí čekali i odpůrci radaru. Členové iniciativy Ne základnám a aktivisté z Greenpeace jí dali transparenty či výkřiky najevo, že s výstavbou základny nedaleko Míšova zásadně nesouhlasí. Podle průzkumů je v současnosti proti i většina veřejnosti. Dohodu s USA o radaru by měl ratifikovat parlament a prezident, opozice i starostové ale žádají celostátní referendum.
