Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z v pondělí aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
Nejhorší situace zůstává v severozápadních Čechách, východních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Situace je špatná také na Plzeňsku a zhoršila se v pásu, který se táhne od Plzně západně až jihozápadně přes jižní Čechy na jih Vysočiny. Naopak poměrně příznivá je v této době situace na jižní Moravě a příliš se nevymyká průměrnému stavu. Výrazně horší situace je v hluboké vrstvě od 40 do 100 centimetrů, v povrchové vrstvě je situace lepší.
Vedra se vrací. Druhá polovina týdne přinese teploty nad třicet stupňů |
Vědci určují sucho jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru s průměrným stavem pro toto období v letech 1961 až 2010.
Podle aktuálních map se zhoršuje již dva týdny kondice trvalých travních porostů a také polních plodin. Z hlášení zemědělců vyplývá, že sucho výrazně přispělo ke slabší úrodě. Na velké části Moravy společně se suchem decimují úrodu hraboši, ztráty jdou do desítek procent. „Někdy jsou zprávy zemědělců až hodně zarážející,“ uvedl jeden z tvůrců portálu Miroslav Trnka.
Jablka padají a višně nebudou vůbec
Někteří uvádějí, že úroda je ještě nižší než předpoklad. Dlouhodobě špatně jsou na tom například na Bruntálsku. „Situace u cukrovky a kukuřice je kritická, nastává nevratné těžké poškození. Roste tlak hlodavců, kteří se začínají přesouvat z obilovin do cukrovky a kukuřice. Jejich množství je enormní a poškození už tak degradovaných porostů naprosto šílené. V sadech opadávají poslední jablka, višně nebudou vůbec a švestky drobné a velmi málo.
Sucho nikam neodejde. Žádná z předchozích generací tak rychlou změnu klimatu nezažila, říká bioklimatolog |
Vzhledem k dalšímu vývoji počasí v našem rajónu očekáváme další zhoršení situace,“ uvedl jeden ze sedláků. Na sousedním Olomoucku dokonce mluví jeden ze zemědělců o historicky nejmenší úrodě. Na Břeclavsku zase uvádějí, že obilí vysoké teploty téměř upražily, krupobití zničilo velkou část meruněk a sucho nejvíce poškodilo vojtěšku a kukuřice už nenaroste do potřebné výšky. Z Českobudějovicka hlásí farmáři, že nemá cenu sklízet podruhé louky. Na Chrudimsku jsou v pšenici až 70 centimetrů hluboké praskliny v půdě.